"Irán je připraven pomoci irácké vládě v boji proti povstalcům v mezích mezinárodního práva, a to i přesto, že Bagdád nás zatím oficiální cestou nepožádal o pomoc," uvedl na sobotní tiskové konferenci přenášené íránskou státní televizí Rúhání.
Boje v Iráku |
Íránský prezident však jedním dechem dodal, že pomoc Iráku by se měla zatím odehrávat čistě v rovině materiální rovině, informuje agentura Reuters. Do země by tak měla směřovat hlavně íránská vojenská technika a několik armádních poradců. Nasazení armády vyloučil. Dosavadní informace přitom hovořily o tom, že v Iráku už působí íránské Revoluční gardy (více o jejich údajném nasazení se dočtete zde).
Rúhání zároveň potvrdil páteční spekulace, že Írán v boji proti teroristům nevylučuje ani spolupráci se Spojenými státy. "Určitě bychom nad tím uvažovali, pokud by se Spojené státy rozhodly bojovat s terorismem. V Iráku i kdekoli jinde," prohlásil Rúhání. "Všichni bychom měli prakticky i verbálně postupovat proti teroristickým skupinám," dodal vzápětí.
Írán s USA přitom neudržují diplomatické styky od začátku 80. let. Jednalo by se tak o velký zlom v zahraniční politice obou států. Rúhání však posun k prozápadnímu směřování své země deklaruje už od svého loňského zvolení (více o posílení íránských vztahů se Západem se dočtete zde).
Islamisté uhánějí k Bagdádu, Obama si vzal čas na rozmyšlenou
Americký prezident Barack Obama mezi tím definitivně oznámil, že nasazení amerických pozemních vojsk v Iráku nepřipadá v úvahu. Spojené státy tak podobně jako Írán pomohou v oblasti armádní techniky. Už v pátek do oblasti zamířila americká letadlová loď (více zde). Další případné kroky Obama podle vyjádření Bílého domu teprve zvažuje, píše server BBC.
Obama si za laxní přístup proti postupujícím islamistům vysloužil ostrou kritiku od republikánů. "Naše nejhorší obavy ohledně Iráku se naplnily," pustili se do Obamy senátoři ze skupiny kolem republikánů Johna McCaina a Lindseye Grahama."Toto sílící ohrožení naší národní bezpečnosti je důsledkem Obamova rozhodnutí stáhnout v roce 2011 všechny naše jednotky z Iráku - navzdory radám našich velitelů a bez ohledu na situaci na místě."
Postup bojovníků skupiny Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL), který některá média označují za bleskový, vyvolal obavy z rozpadu země na sunnitskou, šíitskou a kurdskou část.
Islamisté nyní ovládají několik měst na severu země a rychle postupují směrem k Bagdádu. Z obsazených měst prchají statisíce lidí. Z Mosulu jich uteklo na půl milionu, z Tikrítu a Sámary pak podle posledních informací asi 40 tisíc lidí.
Premiér vyzval Iráčany, aby se postavili islamistům
Irácký premiér Núrí Málikí v sobotním projevu vyzval irácké obyvatelstvo, aby se pevně sjednotilo v boji proti islamistům. Nesmí dojít k rozštěpení mezi sunnity a šíity - "dětmi téže víry" - prohlásil premiér a slíbil, že sunnitští extremisté z ISIL budou poraženi.
"My jsme statečnější," řekl Málikí armádním důstojníkům ve městě Sámarra, kam v pátek odjel na bezpečnostní schůzku. "Sámarra nebude poslední obrannou linií, nýbrž shromaždištěm a výchozí základnou," citovala Málikího agentura Reuters. "V příštích hodinách přijedou všichni dobrovolníci podpořit bezpečnostní síly v jejich válce proti gangům ISIL. To je začátek jejich konce," prohlásil premiér.
Islamisté dobyli také Bákubu, tedy středisko provincie Dijála ležící 50 kilometrů od metropole. Útok na hlavní město je tak podle zahraničních analytiků jen otázkou času. V Bagdádu se proto na příjezd islamistů připravují jak vládní vojska, tak dobrovolníci.
Postup islámských radikálů v Iráku
Letecké záběry. Irácká armáda bombarduje obsazený Mosul:
