Počítačových tomografů, které pacienti znají spíše pod zkratkou CT, je nyní v Česku 158. Alespoň podle ústavu, který se zabývá zdravotnickou statistikou.
Zhruba 140 z nich slouží k diagnostikování. Existuje ale doporučení, které říká, že na 100 až 120 tisíc obyvatel stačí jedno diagnostické CT. To znamená, že Česko jich potřebuje zhruba 83 až 100 kusů.
"Síť CT je dostatečná a prosadit si nový bude poměrně složité," řekl iDNES.cz náměstek ministra zdravotnictví Josef Vymazal. "Nijak výrazně nebudou přibývat ani angiografické přístroje," dodal.
Vymazal je předsedou nově ustavené přístrojové komise. Je to skupina do dvaceti lidí ze zdravotních pojišťoven, lékařské komory, odborných medicínských společností či odborů. Počet členů je proměnlivý, stejně jako se bude obměňovat složení podle toho, jaký případ komise bude mít zrovna na stole.
Poprvé se komise sešla v dubnu, podruhé jednala v úterý. To se usnesla, že posuzovat budou všechny investice do medicínských přístrojů, které přesáhnout pětimilionovou hranici. "Nechceme schvalovat každý ultrazvuk za statisíce," řekl Vymazal.
Podle náměstka ministra by komise mohla ročně řešit do dvaceti žádostí. Formulář, na základě kterého mohou nemocnice či polikliniky o posouzení žádat, ministerstvo ve čtvrtek zveřejnilo na svém webu (najdete jej zde). Vymazal očekává, že z velkých fakultních nemocnic doputují ke komisi ještě letos nejméně tři žádosti.
Jedna rezonance vedle druhé
Komise už sestavila více než 12 bodů, na základě kterých bude rozhodovat. Mimo jiné mají zohlednit, jak daleko je další obdobný přístroj či zda nákup vyžaduje investice do přestavby. Rozhodovat budou členové komise také na základě matematického modelu, který bude zahrnovat cenu přístroje a jeho potenciální využití.
Přístrojová komise už tu bylaPřístrojová komise při ministerstvu už v minulosti fungovala. Vznikla po dohodě mezi Ministerstvem zdravotnictví a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou. Tento poradní sbor vznikl v roce 1996 a pracovala deset let. Excesům ale zabránit nedokázal. Například v dubnu 2006 podepsala VZP v nucené správě smlouvu s budoucím Protonovým centrem Praha. Tendr sliboval zařízení miliardu ročně po dobu 15 let. Nyní se VZP snaží dohodu zrušit. Zavedení přístrojové komise zvažoval i ministr Leoš Heger. Za něj ale ministerstvo připravovalo mnohem podrobnější systém schvalování známý pod zkratkou HTA (Health technology assessment). Tedy systém, který má hodnotit vlastnosti, účinek a důsledky pořízení zdravotnických přístrojů. Tento systém chce zavést i současný ministr Svatopluk Němeček. Přípravy zaberou nejméně 1,5 roku. |
Podmínky komise by ovlivnily například nákup nové magnetické rezonance v Jindřichově Hradci. "Plánujeme takovou investici. Bylo by to zhruba 20 milionů korun. Musíme si ale udělat analýzu, zda bychom na to měli," řekl iDNES.cz předseda představenstva Miroslav Janovský.
Jenže magnetickou rezonanci už mají v Táboře, který je od Jindřichova Hradce zhruba 50 kilometrů. A táborská nemocnice ji nevytěžuje zcela. "Máme personál na jednu směnu. Magnetická rezonance je proto v provozu osm hodin denně. Pokud by bylo dostatek kvalifikovaných lidí, mohli bychom tuto dobu zdvojnásobit," popsal primář tamějšího radiologického oddělení Gábor Gyüre.
Podle Vymazala může být obtížné získat souhlas přístrojové komise, pokud nově plánovaný přístroj bude poblíž takového, který není maximálně vytížen. Jindřichohradečtí by proto u komise nejspíš narazili. Janovského to ale zatím netrápí, krajská nemocnice si totiž musí nejprve vůbec vyřešit, zda na novou investici má.
V Česku je nyní 73 magnetických rezonancí. Některé kraje jich mají více než deset. Výjimkou je Kraj Vysočina, který má takový přístroj jen jeden. Přesvědčit komisi o nákupu nového by tam proto mělo být nejméně složité.
Nová přístrojová komiseBude vydávat doporučující či zamítavá stanoviska k nákupu nových přístrojů ve zdravotnictví. Nebo také v případech, kdy starší přístroj nahradí nový. To je třeba případ lineárních urychlovačů, používaných k ozáření nádorů. Tyto přístroje za desítky milionů se ve zdravotnictví obměňují zhruba za osm až deset let. Stanovisko komise bude na základě podepsaného memoranda závazné pro zdravotní pojišťovny. Zamítnutí tedy znamemá, že pojišťovny by neměly na takovém přístroji proplácet vyšetření. Nespokojení žadatelé se mohou obracet na ministra zdravotnictví. Ten je v tomto případě odvolací instancí. Komise funguje od dubna, zasedá dle potřeby. Zatím se sešla dvakrát. |
Do Plzně míří novinka za 139 milionů
Jiná situace je ve Fakultní nemocnici Plzeň. Tam už loni vypsali tendr na českou novinku s názvem PET/MR. Je to magnetická rezonance, která dokáže číst radiofarmaka (reportáž o jejich výrobě si přečtěte zde). "Tendr jsme vypsali loni a nyní čekáme, až budeme moci komisi podat žádost o vyjádření," popsala ředitelka nemocnice Jaroslava Kunová.
Pořízení přístroje s osmiletým servisem by nemocnici vyšlo na 139 milionů.
Tento přístroj zatím v Česku není. Šlo by proto o novinku. A právě u nich má komise největší šanci ovlivnit hustotu jejich sítě. Zdravotní pojišťovny už se ministerstvu písemně zavázaly, že v případě nesouhlasu přístrojové komise nebudou hradit vyšetření.
Kunová věří, že před komisí pořízení přístroje uspěje. Zároveň říká, že je připravena i na variantu, že by jej komise neposvětila. "V takovém případě bychom neuzavřeli smlouvu s vítězem tendru," uvedla ředitelka FN Plzeň.
Pokud zdravotnické zařízení s žádostí u komise neuspěje, může se odvolat ještě k ministrovi zdravotnictví. Vymazal ale tvrdí, že kvůli případným zamítnutím neočekává žádné velké spory. Jednak proto, že z veřejného zdravotního pojištění nelze platit úplně vše, co si nemocnice či soukromá centra přejí, ale také proto, že i dnes se snaží zařízení investici předjednat se zdravotními pojišťovnami. Provoz drahých přístrojů totiž z kapes pacientů nedokážou zaplatit.
