Největší pozornost evropského tisku vyvolalo vítězství nacionalistické Národní fronty (FN) ve Francii, shrnula agentura AFP.
Volby do europarlamentuVÍTĚZOVÉ: Po čtyřech poslancích pro tři strany PORAŽENÍ: Liška skončil, Paroubek jede dál ANALÝZA: V Česku prohráli euroskeptici SOBOTKA: Porazila nás nízká volební účast REPORTÁŽ OD VÍTĚZŮ: Jásot, poté rozpaky ANO LÍDR TOP 09: Výsledek předčil očekávání PENÍZE ZA HLASY: Dostane je 11 stran POPRVÉ NAD 5 %: Machovi Svobodní uspěli |
S palcovým titulkem "Politické zemětřesení" na první straně vyšel v pondělí německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung. Podobně jako většina německých médií se zaměřuje na triumf Národní fronty, který "bude mít významné důsledky". Slogan francouzských nacionalistů "už ne Evropu" by se měl brát vážně, upozornil deník.
O volebním šoku hovoří nejčtenější německý list, bulvární Bild. Konzervativní deník Die Welt napsal, že poražený francouzský prezident François Hollande je dál oslaben a že bude pro něho ještě těžší podnikat nezbytné reformy. "Pro prezidenta Hollanda to je debakl," zdůraznil.
O zemětřesení ve Francii referuje také italský list La Repubblica. Deník Corriere della Sera přišel s palcovým titulkem "Šok ve Francii".
"Vítězství Národní fronty je šok, který otřese Francií i celou Evropou," soudí levicový francouzský list Libération. "Tlaková vlna vytvořená stranou Marine Le Penové přesahuje národní hranice," dodává s tím, že se jedná o "skutečnou hrozbu pro evropské myšlenky".
"FN se prosazuje jako největší strana ve Francii," poznamenává francouzský pravicový deník Le Figaro. "Pro Marine Le Penovou jde o osobní vítězství," doplňuje s tím, že jde i o úspěch jejího nového politického stylu, kterým se jí podařilo překonat poslední překážku v postupu Národní fronty kupředu. Tou překážkou byla démonizace strany jejími protivníky.
V Česku se stály na volby fronty. Ale na ukrajinskéDůvodem české netečnosti k uplatňování demokracie v Evropské unii je podle BBC nízká důvěra Čechů v evropské instituce i únava z několikerých voleb v krátké době. BBC příspěvek pražského zpravodaje Roba Camerona v ironickém kontrastu uvodila fotografií s dlouhou frontou voličů a konstatováním, že česká média o víkendu "zaplavily fotografie dlouhých front lidí čekajících trpělivě na odevzdání hlasu v Praze". Záhy ale vysvětluje, že šlo o příslušníky početné ukrajinské komunity, kteří se chtěli na ukrajinské ambasádě zúčastnit voleb ukrajinského prezidenta. "Samotní Češi se zdáli být uplatňováním demokracie v Evropě zcela nedotčeni. K volbám se jich obtěžovalo jen 18, 2 procenta, což je druhý nejhorší výsledek po Slovensku," píše BBC a vzápětí vypočítává příčiny. Z "obvyklých důvodů" uvádí "malý zájem o evropské instituce nebo důvěru v ně, pocit, že Evropský parlament má malý vliv na jejich každodenní životy" a také zřejmě jistou dávku únavy z voleb, neboť v Česku se loni konaly prezidentské i parlamentní volby. Samotné výsledky eurovoleb v České republice však podle BBC nebyly nijak šokující. BBC si ale všímá i zisku prvního europoslaneckého mandátu pro Stranu svobodných občanů či neúspěchu hnutí Úsvit a Strany zelených. Ti se podle BBC "musí znovu divit, co se pokazilo". Komentátor zdůrazňuje, že Zelené předčila i Česká pirátská strana, které křeslo v Evropském parlamentu uniklo jen "bolestně" těsně. |
Španělský deník El Mundo napsal o "tažení krajní pravice napříč Francií".
"Paní Le Penová vede pochod krajní pravice proti Evropě", domnívá se britský Daily Mail, zatímco Financial Times vidí francouzské nacionalisty "v čele populistického zemětřesení".
Ponížený Cameron
Britský The Times zdůrazňuje triumf britské Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP), která se rovněž populisticky vyhraňuje vůči EU, ale zároveň se distancuje od francouzské Národní fronty. "UKIP se raduje, zatímco Evropa se otáčí doprava," napsal list podle kterého jde pro britského premiéra Davida Camerona o "ponížení".
Portugalské rádio Renascença upozornilo, že nejnovější složení Evropského parlamentu je v dosavadní historii nejméně "europeistické", čili nakloněné myšlence sjednocující se Evropy.
Rakouský deník Kurier se však domnívá, že ostrý posun doprava, který se v Evropě očekával, nebyl nakonec tak výrazný. Dokumentuje to na tom, že Slovenská národní strana nebude mít v Evropském parlamentu svého zástupce. A přitom prý na SNS spoléhaly další evropské krajně pravicové strany, aby vytvořily vlastní skupinu ve Štrasburku.
Španělský list El País uvádí, že tradiční strany v zemi byly přísně potrestány. El Mundo hovoří o debaklu dvou nejsilnějších politických stran ve Španělsku, tedy jak vládních lidovců, tak opozičních socialistů. Katalánský list La Vanguardia uvádí, že systém dvou silných stran zaznamenal svou nejhorší demokratickou porážku od smrti diktátora Franciska Franka v roce 1975.
