Na otázku, koho budou volit, odpověděla podle Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) čtvrtina dotázaných, že to bude hnutí ANO a 23 procent dotázaných by volilo ČSSD.
S velkým odstupem z průzkumu vyšli komunisté (11 procent), TOP 09 (osm procent), lidovci a ODS (obě by volilo šest procent dotázaných). Žádná z dalších stran by podle průzkumu nepřekročila potřebnou pětiprocentní hranici.
Manuál voliče: nejvýš dva kroužky, europoslance se dozvíme až v noci |
"Zřetelně pod pětiprocentní hranicí se pohybují voličské preference Strany zelených (dvě procenta), Strany svobodných občanů (dvě procenta), České pirátské strany (dvě procenta) a Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury (jedno procento)," stojí v tiskové zprávě k průzkumu (celou ji najdete zde).
Voliče zajímají domácí témata
Dotazníky také ukázaly, že o volby do evropského parlamentu se zajímá jen 28 procent lidí. Tři z deseti dotázaných se budou rozhodovat podle osobností bez ohledu na jejich politickou příslušnost. Prakticky stejné množství dotázaných pak uvedlo, že při jejich rozhodnutí bude hrát roli více strana než osobnost.
Koho budou volit, odpovídalo 341 lidí
A ač jde o volby evropské, potenciální voliče v nich zajímají domácí témata. "Vyzdvihují je více než dvě pětiny z nich," stojí ve zprávě CVVM s tím, že zhruba desetina voličů upřednostňuje témata spojené s Evropskou unií.
CVVM se na otázky ohledně eurovoleb ptalo od 5. do 12. května celkem 1 027 lidí. Z toho 341 lidí v průzkumu uvedlo, že půjde k volbám. Právě těch se pak tazatelé ptali, koho budou volit.
Průzkum ukázal, že od roku 2004 jde u CVVM o vůbec nejnižší deklarovanou volební účast - odhodláno jít v pátek či sobotu hlasovat je 35 procent respondentů. Autoři průzkumu zároveň upozorňují, že mezi deklarovanou a skutečnou volební účastí jsou rozdíly. V průzkumu vyjadřuje ochotu jít volit více lidí, než kolik ve skutečnosti k urnám na konec dorazí.
Například v roce 2004 uvedlo, že volit půjde 63 procenta dotázaných, skutečné volební účast pak činila 28,3 procenta.
