Tajná armáda byla založena ve Stuttgartu a čítala kolem dvou tisíc bývalých důstojníků wehrmachtu a SS. Jejím hlavním úkolem byla příprava mise na obsazení východního Německa, která by vrátila zemi jeho ztracenou čest, vyplývá z dokumentů německé tajné služby BND.
Vůdci tajné skupiny se stali bývalí nacistický plukovník Albert Schnez a několikrát vyznamenaný důstojník SS Otto Skorzeny, který se proslavil osvobozením italského dikátora Benita Mussoliniho z jeho horského vězení.
Spiklenci se pravidelně scházeli a domlouvali plány, jak se zbaví sovětské nadvlády na východě, cituje z 320strankové složky deník The Times. Spolek nacistů také špehoval levicové politiky a shromažďoval zbraně a dopravní prostředky.
Připravoval se především na případ, že v Německu vypukne občanská válka a bude potřeba mobilizovat obyvatelstvo proti komunistům. V případě konfliktu plánovala organizace naverbovat až 40 tisíc bojovníků. Do jejích řad se začlenili lidé napříč společností včetně podnikatelů, právníků nebo některých starostů.
Adenauer nebyl proti
O tajné armádě, která v Německu vznikla, neměla tušení německá vláda ani okupační správa Britů, Američanů a Francouzů. Její činnost pokračovala i po roce 1949 za zády první demokraticky zvolené vlády kancléře Konrada Adenauera.
Oficiální místa kontaktoval spolek až 24. července 1951, kdy Schnez nabídl své služby Reinhardu Gehlenovi, který stavěl základy nové německé tajné služby. Ten nabídku nepřijal, ale velmi se zajímal o zprávy Schnezových zvědů z východu, například o stav a chování německých zajatců v sovětských lágrech.
Ve stejné době se o organizaci dozvěděl také kancléř Adenauer, přesto skupina pracovala dál. Kancléř sice pověřil Gehlena sledováním akcí "stínové armády", ale nikdy nenařídil její rozpuštění. Schnezova organizace zmizela v propadlišti dějin po roce 1953, kdy se souhlasem Západu vznikl Bundeswehr.
