"Z areálu se stane ghetto. Jeho obyvatelé budou chodit nakupovat do Bíliny, budou sem chodit k lékaři, pro sociální dávky, jejich děti do škol. Vesničkami jako jsou Hrobčice, Měrunice, Kučlín nebo Červený Újezd budou většinou jen procházet, cílová stanice bude Bílina," líčí bílinský zastupitel Pavel Pastyřík z TOP 09 a varuje před rizikem nárůstu kriminality.
Bílinští politici se obávají, že pokud se počet lidí v táboře znásobí, bude velmi složité zajistit jim zdravotní péči, sociální služby a pro jejich děti sehnat místa ve školkách a školách.
"S tím bude souviset i pokles cen nemovitostí. To se dotkne všech obyvatel města, kteří v Bílině vlastní byt, pozemek, dům nebo cokoli dalšího," upozorňuje Pastyřík.
Majitelka zařízení nyní bývalý utečenecký tábor nabízí za 15 milionů korun, což je částka, kterou sama za areál koupený před lety od státu splácí. Radnice v nedalekých Hrobčicích prosí okolní obce, aby se na areál složily, ale zatím marně.
"Nemůžeme říkat, že se nás to netýká. Týká, okolní obce na odkup areálu nemají. My jim můžeme pomoct. Dělali bychom to pro sebe," doplnil další bílinský zastupitel za TOP 09 Petr Rosenkranz.
Starosta je jednání o areálu nakloněný
Nejbližší řádné jednání zastupitelstva Bíliny je naplánované na 19. června, politici se ale bojí čekat tak dlouho. V pondělí proto zastupitelé TOP 09 poslali na radnici žádost o svolání mimořádného jednání zastupitelstva v dřívějším termínu. Pokud získají podporu třetiny zastupitelů, starosta musí nejpozději do 21 dnů od podání návrhu schůzi svolat.
Areál Červený ÚjezdAreál kdysi sloužil jako kasárna, v roce 1990 se změnil v tábor, v němž žilo až 800 běženců hlavně ze zemí bývalého Sovětského svazu. Pozemek obehnaný vysokou zdí se čtyřmi paneláky a řadou menších domů stát nabídl v roce 2007 k prodeji. V roce 2011 ho koupila Lucie Zocherová, která v něm otevřela Domov na kopci pro seniory, nemocné a sociálně slabé. V roce 2012 se do areálu začali stěhovat první lidé, nejprve nemocní, pak sociálně slabí a v poslední době celé romské rodiny. Od počátku byly s areálem potíže. Vlastník dostal pokutu 250 tisíc za to, že poskytoval sociální služby bez registrace, policie už rok vyšetřuje podezření z týrání klientů hlady. Nyní v bývalém utečeneckém táboře žije asi sto lidí. |
"S tím nemám žádný problém. To totiž není iniciativa jen TOP 09, my už nějakou dobu jednáme. Jenže není jednoduché vložit peníze do společného projektu, musí se říct, kdo bude platit pojištění, ostrahu," reagoval na návrh starosta Josef Horáček.
Zatím se také zdráhá komentovat návrh zastupitelů TOP 09 areál koupit a zbourat. "To by nestálo jen těch 15 milionů korun za odkup, ale dalších třeba 10 milionů za zbourání. Pak je otázka, kdo to zaplatí a za jakých podmínek. Proto musíme jednat," upozorňuje starosta.
Budoucnost areálu je ale podle něj nutné řešit. "Mám taky strach. Obyvatelé areálu by chodili k nám k lékaři, jejich děti do našich škol... Něco se s tím udělat musí, strašák je to velký," doplnil Horáček.
Starosta nechce platit celou částku, ale podělit se třeba s obcí Hrobčice, jejíž vedení už vyhlásilo, že v den voleb do Evropského parlamentu uspořádá referendum, zda bývalý utečenecký tábor koupit. Výsledek hrobčického referenda se dá odhadnout, už v předešlé anketě lidé řekli, že areál koupit chtějí. Teď je otázka, kolik to bude stát, a případně, kolik dá Bílina.
Problémy s areálem jsou už déle
Majitelka Lucie Zocherová koupila tábor v roce 2011. Rok poté se tam ubytovali první lidé, nejprve staří a nemocní. Panika se mezi místními rozšířila loni, když se do areálu začaly stěhovat celé romské rodiny.
Vzápětí následovala jednání místních i krajských politiků s provozovatelem Pavlem Fouskem. Majitelka tábora dostala pokutu 250 tisíc korun za to, že poskytuje sociální služby bez registrace. Kvalitu služeb vyšetřuje už rok i policie.
"Nemá cenu tady podnikat," konstatoval nakonec Fousek a s majitelkou se rozhodl, že areál prodá. Co bude prodej tábora znamenat pro jeho současné obyvatele, zatím není jasné.
