"Jednání dopadla dobře, našli jsme s Povodím Labe společnou řeč a došli ke smírnému řešení. Nemá smysl dál protestovat," oznámil MF DNES student hradecké univerzity Denis Patlejch, který stojí za iniciativou Nechceme holé břehy.
Právě ta v krajském městě uspořádala už několik protestních akcí, jako byl loni v prosinci průvod s javorovými listy na klopách.
Protipovodňové hráze
|
Naposledy vyšli do ulic před měsícem s pochodněmi a s mottem Posvítíme si na vás. Studenti hlasitě protestovali před hradeckým magistrátem i budovou Povodí Labe proti vykácení asi 300 vzrostlých stromů na březích Orlice, pod petici se podepsalo více než 11 tisíc lidí.
K dohodě pomohl poslanec
K sérii jednání znepřátelených stran přispěl poslanec Jiří Štětina, kterého iniciativa složená převážně ze studentů oslovila.
"S námi se nikdo moc bavit nechtěl, proto jsem oslovil pana doktora Štětinu, do jehož kanceláře jsem přišel vlastně nepozvaně, sídlí totiž blízko naší univerzity," vysvětlil Patlejch.
"Zcela bez mučení se přiznám, že jsem na aktivisty, kteří všechno shazují, velmi alergický, ale tato iniciativa na mě udělala velmi dobrý dojem. Jde jim o zachování zeleně a s tím souhlasím," uvedl poslanec a krajský lídr hnutí Úsvit přímé demokracie, který si domluvil schůzku s ředitelem Povodí Labe.
"Byl jsem velmi příjemně překvapen, jak rychle jsme se dohodli," řekl o jednání Štětina. "Můj názor jako laika a neekologa je ten, že se musí kácet pouze stromy, které ohrožují veřejnost. S čímž pan ředitel souhlasil a zdůraznil, že v žádném případě nejde o plošné kácení všech stromů, ale jen nemocných," zprostředkoval výsledky jednání politik.
"Nějaké stromy se kácet budou, ale samozřejmě jen ty nemocné, generální ředitel Povodí Labe nám dá vědět které, abychom měli přehled a mohli na to dohlédnout," uzavírá protesty jednadvacetiletý student pocházející z Litoměřic.
Značky na stromech odstartovaly protesty
Že nikdy neměli v úmyslu vykácet celou více než sto let starou alej, tvrdí Povodí Labe od samého začátku protestů.
Ještě předtím však plošné kácení pracovníci společnosti neoficiálně potvrdili, údajně kvůli nestabilitě stromů, jejichž vyvrácení by mohlo způsobit protržení ochranných hrází a zatopení města.
Informace o kácení se rozšířila poté, co se loni v říjnu objevilo na třech stovkách stromů barevné označení.
"U stromů označených barvou už bylo provedeno mapování a toto označení neznamená, že je strom určen ke kácení," mírnila rozhořčení ochránců přírody i dalších lidí mluvčí Povodí Labe Jana Burianová.
Oranžové tečky na stromech podle ní značily pouze jejich evidenci, aby odborníci mohli posoudit jejich zdravotní stav. Studie měla vzniknout do konce roku, nyní se termín jejího dokončení posunul na květen. Zatím je hotová její první část, ale kolik stromů nakonec bude muset jít k zemi, zatím stále není známé.
"Na březích Orlice se žádné stromy v havarijním stavu nenacházejí," shrnul autor studie Jaroslav Kolařík ze společnosti Safe Trees. Kolik jich je nebezpečných či nemocných, ukáže až další část studie, kterou odborníci zpracují do konce května, teprve pak navrhnou nutná opatření.
"Státní podnik si je vědom složitosti problematiky zeleně v Hradci. Především klademe důraz na provozní bezpečnost stromů a rovněž na jejich možný vliv na stabilitu ochranných hrází v době mimořádných událostí, jako jsou povodně nebo ledové jevy," říká ředitel Povodí Labe Marián Šebesta.
V únoru se sešel také s vedením hradecké radnice a termín další schůzky dohodli na červen. Než se začne kácet, odborné stanovisko ještě vydá odbor životního prostředí hradeckého magistrátu.
"Dále jsme se dohodli, že zástupci města navrhnou a posoudí pozemky vhodné pro náhradní výsadbu dřevin respektující zákonná omezení ve vztahu k ochranným hrázím," doplnil Šebesta.
