Ostrovy SenkakuMalé neobydlené souostroví ležící poblíž čínských a tchajwanských břehů přešlo pod správu Japonska v roce 1971, předtím ho spravovaly USA. Senkaku už ostrovnímu státu patřily v rozmezí let 1895-1945. Po celou dobu si však na ně činí nárok Čína, která se hájí jejich objevením a historickým vlastnictvím sahajícím až do čtrnáctého století. Oblast zahrnuje pět ostrovů a tři skaliska. Český název pro sporné souostroví by zněl "Špičaté ostrovy". |
Souostroví Senkaku, kterému Číňané říkají Tiao-jü-tao, je dlouhodobě příčinou napětí mezi Japonskem a Čínou. Obě země si na něj totiž dělají nároky. Plánem vybudovat vojenskou základnu jen 150 kilometrů od inkriminovaných ostrovů proto Japonsko riskuje rozhněvání svého západního souseda.
Japonský ministr obrany Icunori Onodera, který se zúčastnil slavnostního zahájení stavby základny na ostrově Jonaguni, navíc naznačil, že nemusí jít o jediný objekt v této oblasti, a navrhl rozšířit vojenskou přítomnost Japonska i na další ostrovy ve Východočínském moři, píše The Guardian.
"Je to první vojenské nasazení od roku 1972, kdy nám Spojené státy vrátily Okinawu. A důvody, abychom byli ve střehu, neustále narůstají. Chci, abychom byli schopni náležitě bránit ostrovy, které jsou součástí japonského území," řekl Onodera.
Japonci chtějí mít kvůli čínské hrozbě ostrovy na očích
Stavba základny na ostrově Jonaguni je součást plánu na zlepšení vojenské obrany země a Japonsko díky ní zaujme pozici jen 93 mil (150 kilometrů) od ostrovů Senkaku, ze které je bude moci snadno kontrolovat. Japonští vojáci navíc získají přehled o čínských lodích a letadlech, které se pohybují v blízkosti sporných ostrovů.
Rozhodnutí japonského premiéra Šinzó Abeho vyslat na Jonaguni vojenské jednotky je dokladem toho, že se Japonsko obává hrozeb Číny, která si na sporné souostroví taktéž činí nárok. Základna by měla Japonsku umožnit výhled i na čínskou pevninu. "To umožní včasné varování před případnými raketami a manévry čínských vojáků," domnívá se expert na vojenskou obranu Heigo Sato z univerzity Takushoku.
Japonští představitele při projednávání obranné strategie oficiálně nejmenují žádného konkrétního nepřítele. Ovšem netají se tím, že jako vážnou hrozbu vnímají právě sousední Čínu.
Tokio piluje armádu, Peking si zřídil vzdušnou zónu nad ostrovy
V prosinci minulého roku Japonsko představilo novou vojenskou strategii, v níž reaguje právě na zvýšenou vojenskou aktivitu Číny a napětí kolem sporných ostrovů ve Východočínském moři. Tokio proto po dlouhé době zvýšilo výdaje na armádu a plánuje nakoupit nové ponorky, torpédoborce, obojživelná vozidla, průzkumné i bojové letouny. Strategie rovněž počítá se vznikem nové námořní jednotky, která by měla v případě potřeby sporné ostrovy dobýt zpět (více o strategii čtěte zde).
Peking v listopadu zřídil nad spornými ostrovy svou identifikační zónu vzdušné obrany, ve které se musí všechna letadla hlásit čínským úřadům. Oznámil také, že zahajuje "mimořádná obranná opatření" proti letadlům, která se tam nebudou řádně identifikovat (více čtěte zde). Japonsko ale uvedlo, že tato zóna nemá žádnou platnost, a stejně jako USA proti čínskému kroku diplomaticky protestovalo.
