Zatímco v roce 2007 se nějaká forma zdravotního postižení týkala 9,9 procent Čechů, o pět let později to bylo již 10,2 procent populace. Na tomto nárůstu se podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Jiřího Holuba podílí celkové stárnutí populace.
Nejvíce zdravotně postižených je totiž v kategorii nad šedesát let, druhou nejrozšířenější skupinou jsou pak lidé ve věku 45 až 49 let, mezi nimiž se s postižením potýká každý pátý. Vyplývá to z výzkumu, který Český statistický úřad (ČSÚ) provedl na datech sebraných v roce 2012.
Jednoznačně nejčastěji postižení způsobuje nemoc, která je příčinou u 65 procent handicapovaných. "Jde především o nemoci oběhové soustavy, cévní onemocnění, zhoubné nádory a poté nemoci pohybového aparátu, svalové a kosterní soustavy," komentuje Jiří Holub. Vrozené zdravotní postižení se vyskytuje u více než každého desátého a handicap způsobený úrazem u každého dvacátého.
Postižení jsou odkázáni na pomoc rodiny
Zdravotně postižení v naprosté většině případů nebydlí ve speciálním zařízení, ale v klasickém bytě s partnerem či sami, takže jsou odkázáni na pomoc nejbližších příbuzných. Rodina jim pomáhá ve dvou třetinách případů. Péči však postrádá devět procent postižených. "Nejhorší situace byla u téměř 18 tisíc osob s těžkým a velmi těžkým postižením, které byly zcela bez pomoci," řekl Josef Kotýnek z ČSÚ.
V bezbariérových bytech a v různých zařízeních sociální péče žije dohromady pouze 13 procent handicapovaných Čechů.
Někteří postižení, zejména ti, se zrakovými a sluchovými vadami, postrádají zdravotní a rehabilitační pomůcky. "Nechybí pomůcky jako takové, ale spíše právě vhodné pomůcky. Jak se vyvíjí technika, tak lidé mají vyšší požadavky. A například starší lidé, kteří mají potíže se sluchem, to často nijak neřeší a nezažádají si třeba o naslouchadlo," komentuje Holub.
Pouze každý dvacátý zdravotně postižený člověk se o sebe dokáže postarat zcela samostatně a nepociťuje ve svém životě žádné omezení.
