"Na začátku fungování jsem tam jezdila ráda, protože měli pěkné akce," popisovala novinářka, která ve stacionáři natočila několik reportáží pro regionální televizi.
Do stacionáře jezdila několik let. Při poslední návštěvě před čtyřmi lety ji hned ve dveřích zarazil zápach.
"Viděla jsem například sedět lidi na chodbách, měli na sobě jen krátké noční prádlo, ze kterého jim koukaly vyhublé nohy. Tehdy jsem si řekla, že sama bych sem maminku asi nedala," vyprávěla Kubíková u soudu.
Jiní svědci už dříve vypověděli, že klienti měli často jen jeden rohlík za den a nedostatek plen.
Kvůli nedostatku jídla a špatné péči o důchodce jsou před soudem obžalované bývalá zřizovatelka stacionáře Jaroslava Lochařová a někdejší hlavní pečovatelka Šárka Hatašová. V případě odsouzení jim hrozí až osm let vězení.
Klienti měli proleženiny i zlomeniny
Obě ženy se hájí, že nikoho netýraly. Hatašová například zdůrazňuje, že byla jen řadový zaměstnanec. "Nebyla jsem vrchní ani hlavní sestra, moje činnost byla jiná," řekla soudu.
Pro stacionář, kde pobývali pacienti s Alzheimerovou nemocí, byl nezbytný proškolený zdravotnický personál. Podle předchozích svědků tam přitom chyběl.
"Nemocní si neuvědomí, že musí na toaletu, nepoznají, že mají jíst nebo pít. Proto je musí sledovat proškolený personál," uvedla odbornice na Alzheimerovu chorobu Martina Susová.
Klienti podle lékařských zpráv končili v žalostném stavu. Například čtyřiaosmdesátiletou ženu museli lékaři opakovaně hospitalizovat s proleženinami a dehydratací, další seniorka byla ze stacionáře převezena se zlomeninami obou krčků a bederního obratle.
Mnoho klientů přitom dostávalo od státu příspěvek na péči, který u lidí s pokročilou Alzheimerovou chorobou činil 12 tisíc korun měsíčně.
Hlavní líčení bude pokračovat v květnu.
