Česká republika si připomíná 15. let od vstupu do NATO a členství země v této organizaci považuje za správné 70 procent obyvatelstva, ukázal nedávný průzkum pražského Centra transatlantických vztahů CEVRO Institutu. Do obsáhlého výzkumu veřejného mínění se zapojilo 1 031 respondentů.
Výsledky ukázaly, že o budoucí bezpečnost Česka se obává 42 procent dotázaných. Členství v Alianci proto považuje pro bezpečnost státu za důležité 69 procent lidí a spojenectví s USA 65 procent dotázaných. Trochu paradoxní je pak skutečnost, že pouhých 21 procent obyvatel ví, že rokem vstupu Česka do NATO je rok 1999.
Jen 37 procent obyvatel považuje vliv Česka v NATO za adekvátní a 48 procent dotázaných si myslí, že by vliv České republiky mezi spojenci měl být větší.
Vondra: 15 let od rozšíření NATO: budíček, vstávat, do práce!Komentář na serveru natoaktual.cz |
"Lidé ve střední Evropě se dnes mohou chlácholit pocitem, že nám v Praze, Budapešti či Varšavě nic takového jako na Krymu nehrozí. To je ovšem bláhová iluze. I Ukrajina je dodnes signatářem mezinárodně platné smlouvy, která má garantovat její bezpečnost a neporušitelnost její územní integrity," uvedl bývalý ministr obrany a prezident České euroatlantické rady Alexandr Vondra.
Z výzkumu vyplývá, že kladnější postoj v otázkách týkajících se NATO zastávají především voliči ODS a TOP 09, naopak spíše negativní nebo méně pozitivní mají tradičně příznivci KSČM.
Většina obyvatel (58 procent) také schvaluje vysílání českých vojáků do zahraničních misí. Se zásahem NATO v Afghánistánu souhlasí 53 procent dotázaných. Až 77 procent lidí zastává názor, že by se Aliance měla aktivně účastnit boje proti mezinárodnímu terorismu.
Na Temelín i z bezpečnostního hlediska
Výsledky průzkumu ukázaly také zajímavé informace o tom, jak Češi v kontextu bezpečnosti vlastního státu vnímají spojenectví s USA. Baracka Obamu jako prezident USA pozitivně vnímá 42 procent českých občanů a je hodnocen lépe než jeho předchůdci Bill Clinton (28 %), Ronald Reagan (26 %) a George W. Bush (18 %).
Přítomnost amerických sil v Evropě považuje za důležitou 54 procent obyvatel. Spojené státy jsou přitom vnímány za protiváhu velkých států jako například Německa a Ruska, a tím udržují rovnováhu sil v Evropě. Podle takřka poloviny dotázaných (49 procent) by snížení finančních příspěvků USA na činnost NATO měly kompenzovat evropské státy včetně ČR.
Až tři čtvrtiny občanů (74 procent) považují za důležitou ekonomickou spolupráci mezi ČR a USA, nicméně nějakou formu takové spolupráce zaznamenalo jen 25 procent dotázaných. V této souvislosti by například diskutovanou dostavbu jaderné elektrárny Temelín svěřilo americké společnosti před ruskou 42 procent dotázaných. Více než třetina lidí by v případě, že by si měli občané ČR vybrat, nedokáže zaujmout postoj.
Nicméně přes tři čtvrtiny lidí (76 procent) považuje za důležité se v rámci dostavby Temelína zaměřit i na mezinárodně bezpečnostní hledisko. Podobně většina obyvatel Česka (77 procent) zastává názor, že pokud jde o další energetické zdroje, jako je ropa a zemní plyn, mělo by dojít k diverzifikaci dodávek z různých zemí.
