"Krym je definitivní porážkou dosavadní politiky západu dobré vůle vůči Rusku; dobré vůle, že budu-li otevřeně jednat, budu-li věřit tomu, že síla není jediný argument, kterému partner rozumí, tak že se mnou bude tyto hodnoty sdílet," řekl exministr financí v nedělních Otázkách Václava Moravce v České televizi.
Krym je podle něj projevem imperiální politiky ruského prezidenta Vladimíra Putina, která nekončí na východních hranicích Ukrajiny. Česko by podle Kalouska nemělo přijímat vůči Rusko jednostranné sankce, ale postupovat v rámci NATO, EU nebo visegrádské čtyřky.
Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) má česká vláda zájem, aby postup Evropské unie byl jednotný. "Ta nejhorší varianta je, že Evropská unie přijme nějaký radikální postoj, který některé země prosazují, a pak ho neudrží. Protože zájmem Ruska je rozdělit evropské země," řekl Mládek.
Zároveň poznamenal, že vidí určitou paralelu mezi současnými událostmi a oddělením Kosova od Srbska, které se stalo proti vůli bělehradské vlády. Postavil se tak proti postoji premiéra Bohuslava Sobotky a představitelů EU a USA, podle kterých se tyto události nedají porovnávat.
Rusko vyslalo vojáky na ukrajinský Krym na přelomu února a března, akci odsoudila Ukrajina, Evropská unie i USA. O připojení Krymu k Rusku v neděli obyvatelé poloostrova hlasují v referendu. Ukrajina s plebiscitem nesouhlasí, západní země už daly najevo, že jeho výsledky neuznají (více o průběhu referenda čtěte zde).
