Opět se tak ukázalo, že obvody jsou prakticky nezrušitelné, a to přesto, že jejich fungování tvrdě kritizovali všichni tři poslední primátoři Jiří Stříteský, Jaroslav Deml i Štěpánka Fraňková.
Loni v červnu se k další existenci obvodů konalo i místní referendum, kvůli nízké účasti však byly výsledky plebiscitu neplatné.
Murphyho důkaz se zdařil. Obvody zrušit nelzeglosa Martina Bibena |
"Model, který předkládám, funguje 15 let a úspěšně ve Zlíně. Je mnohem efektivnější a levnější. Jsme anomálie na mapě Česka i Evropy, jak dokážeme spravovat bezmála devadesátitisícové město," uvedl Brendl s tím, že město má 154 zastupitelů a dvanáct plně placených politiků a osm tajemníků.
Podle něj by zrušení obvodů přineslo úsporu asi 50 milionů korun ročně. Zaniklo by sto úřednických míst včetně uvolněných starostů.
Nové místní části měly vzniknout s ohledem na historické nebo geograficky logické členění města, v každé by byla zřízena komise složená z dobrovolníků z řad občanů, která by přenášela požadavky obyvatel na pardubickou radnici.
Místní části také měly dostávat peníze na financování menších akcí a na podporu společenského a kulturního života, na rozsáhlejších investičních projektech měly spolupracovat s magistrátem.
Zrušení obvodů podpořila i TOP 09, i když návrh Pardubáků nepovažuje za ideální.
Naopak Pavel Studnička (KSČM) se postavil za jejich zachování. "Kam je vidět z oken radnice, tam se to obkládá mramorem, leští se to do chromu a dělá se zámková dlažba, ale čím dál od středu Pardubic byly lokality v horším a horším stavu," řekl.
Obvody začaly vznikat od roku 1992. Posledním obvodem se staly v roce 2006 Hostovice. Současné vedení města už se je snažilo redukovat, podařilo se mu však jen odebrat většinu výkonu státní správy.
