O jednotkách, které jsou na Krymu a mají pod kontrolou většinu ukrajinského ostrova, se v rozkazu nemluví.
Dění na KrymuINVAZE: Rusové obsadili většinu Krymu OSAMOCENÝ PUTIN: G7 zrušila summit v Soči KOMENTÁŘ: Nemylme se, eto dělo je naše PŘIVÍTÁNÍ: V Balaklavě vlály ruské vlajky MEDVEDĚV: Janukovyč je stále legitimní prezident |
Rusko manévry na západě země překvapivě ohlásilo minulý týden ve středu. Jejich cílem bylo podle Kremlu prověřit akceschopnost jednotek ze západního a centrálního vojenského okruhu v krizových situacích ohrožujících bezpečnost země.
Ruský ministr zahraničí opakovaně ujišťoval své protějšky o tom, že jde o dlouhodobě naplánovanou akci. Kyjev a spolu s ním i jeho blízcí spojenci nicméně hleděli na ruské manévry s obavami před možným masivním zásahem na Krymu.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prověrky vojsk podle agentury Interfax označil za úspěšné. Ruský ministr obrany Sergej Šoigu posléze upřesnil, že jednotky povolané na cvičení se musí stáhnout zpět do svých domovských základen do 7. března.
Před základnou v Belbeku nedaleko Sevastopolu se střetli vojáci, padly i varovné výstřely:
Do cvičení se zapojilo asi 150 tisíc vojáků. Oficiální čísla dále mluví o 880 tancích, 90 stíhačkách, víc než 120 helikoptérách, 80 lodích a 1 200 vojenských vozidlech.
V pátek již tak napjatou situaci na Krymu ještě vyostřily manévry ruských vojenských vrtulníků, které vstoupily do ukrajinského vzdušného prostoru bez povolení Kyjeva. Moskva však argumentovala, že se tak stalo v souladu s platnou dohodou o černomořské flotile. Rusko má svou strategicky klíčovou základnu v černomořském Sevastopolu pronajatou na základě dohody z roku 1997 na 20 let. Již v minulosti však byla tato smlouva předmětem sporů mezi Kyjevem a Moskvou.
Trojice jihoukrajinských měst se chce trhnout s Krymem
Trojice jihoukrajinských měst Oděsa, Cherson a Mykolajiv se chce připojit k autonomní republice Krym, pokud se její obyvatelé v nadcházejícím referendu rozhodnou pro větší samostatnost. Informovala o tom agentura RIA Novosti. Krym je nyní pod faktickou kontrolou ruských vojáků.
Moskva chce jednodušeji udělovat ruské občanstvíZásadní průlom pro početnou rusky mluvící menšinu na Ukrajině by mohlo přinést schválení zákona, který momentálně připravuje ruská vláda. Pokud bude opravdu přijat, zjednoduší přiznání ruského občanství ruskojazyčným cizincům. Nové úpravy by podle ruské agentury mohli využít lidé, kteří sami či jejich přímí příbuzní dříve žili na území Sovětského svazu. Znalost ruského jazyka, která je podmínkou přiznání občanství, by prověřovala speciální státem pověřená komise. Obvyklé zákonné lhůty, běžné u ostatních žádostí o ruské občanství, by odpadly. Zásadně by mohl nový zákon ovlivnit situaci na Ukrajině, kde se k ruskému etniku hlásí asi 17 procent ze 45 milionů obyvatel. Využít by ho ale mohli ntaké apříklad ruskojazyční obyvatelé Lotyšska nebo Estonska, Kazachstánu či středoasijských států. ČTK |
Krymské úřady podle místopředsedy krymského parlamentu Serhije Cekova dostaly žádosti o připojení k autonomní republice od "představitelů místních úřadů" těchto tří ukrajinských měst, která jsou zároveň správními metropolemi stejnojmenných oblastí.
Krymský parlament minulý týden jednostranně bez souhlasu Kyjeva vyhlásil referendum, v němž bude poloostrov s početným zastoupením ruského obyvatelstva rozhodovat o své budoucnosti. Původně se mělo konat 25. května, tedy ve stejný den, kdy ukrajinská ústřední volební komise vypsala předčasné prezidentské volby. Záhy však z Krymu zazněl požadavek a naléhavost referenda, a tak jeho obyvatelé půjdou k volební urnám již 30. března.
Krymské úřady nesouhlasí s novým vývojem v Kyjevě, kde opozice sesadila proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Rusko se následně rozhodlo vojensky na Ukrajině zasáhnout, ruští vojáci mají nyní pod kontrolou ruskojazyčný Krym. Separatistické hlasy se ozývají také na východě Ukrajiny.
O zásah ruských vojáků na Ukrajině dopisem požádal ruskou hlavu státu Vladimira Putina svržený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč, tvrdí ruský zástupce v OSN Vitalij Čurkin. Janukovyč přitom ještě v pátek prohlásil, že ruská vojenská intervence státní krizi na Ukrajině nevyřeší. Ruský prezident Vladimir Putin se k situaci na Ukrajině stále oficiálně nevyjádřil.
Nepokoje jsou i v Doněcku. Proruští demonstranti tam obsadili správní budovy:
