Paďour je hlavou českobudějovické diecéze od roku 2002. Zdejší světící biskup Pavel Posád nadále zůstává ve funkci. O rozhodnutí Vatikánu přijmout Paďourovu rezignaci informoval František Jemelka z České biskupské konference.
Diecézi po odchodu Paďoura povede jako administrátor dosavadní generální vikář - jednašedesátiletý Adolf Pintíř.
Cesta Jiřího Paďoura k církvi nebyla přímočará a jednoduchá. Narodil se v dubnu 1943 ve východočeské Vraclavi na Ústeckoorlicku a původně se vyučil mechanikem počítacích strojů. V 60. letech studoval herectví na Divadelní akademii múzických umění, kde se setkal s Václavem Havlem.
Po studiích působil v letech 1963 až 1967 v Divadle Na zábradlí. Poprvé začal uvažovat o životě zasvěceném Bohu na studijní stáži na mezinárodním Institutu divadelní formy a výzkumu ve Francii. Po návratu do Prahy v červnu 1968 pracoval jako závozník, později v letech 1969 až 1970 jako asistent v Divadle za branou.
Odmítl spolupráci s StB, tak musel uklízet
Světský život se rozhodl opustit v roce 1970 a začal studovat na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích. Po vysvěcení v roce 1975 byl dva roky kaplanem v Mariánských Lázních a okolí. Poté, co při kázání polemizoval s režimním časopisem Tvorba, ztratil v červenci 1977 státní souhlas.
O rok později tajně vstoupil do kapucínského řádu. Na konci sedmdesátých let pracoval jako neoficiální sekretář kardinála Františka Tomáška. Po odmítnutí spolupráce se Státní bezpečností byl ze sekretariátu v roce 1979 propuštěn.
V osmdesátých letech vedl typický život disidenta, pracoval jako uklízeč. Sloužil jako kněz v podzemí. Státní souhlas mu minulý režim vrátil v roce 1986.
Vedení českobudějovické diecéze se ujal v září 2002, ale již od února 2001 byl biskupem koadjutorem k Antonínu Liškovi.
Českobudějovická diecéze byla založena roku 1785 a je jednou z osmi v České republice. Podle výsledků posledního sčítání lidu se v této diecézi hlásí ke katolické víře zhruba 237 tisíc ze 743 tisíc obyvatel.
