Moravská Ostrava, Polská Ostrava. V obou městech, spojených až za druhé světové války, byly obchodní domy a firmy českých, německých i židovských majitelů.
Židovské majitele smetly norimberské zákony, německé Benešovy dekrety a české pak znárodnění. Po revoluci se vše vrací opět k původnímu stavu, Moravskoslezský kraj je opět místem, kde úspěšně podnikají lidé desítek národností.
Důkazem toho jsou i výsledky soutěže Podnikatel roku, kde letos zvítězil Gevorg Avetisyan, původem z Arménie. "Arménie je první zemí na světě, která přijala křesťanství," komentoval své vítězství Gevorg Avetisyan.
"Ale já jsem asi až tady v České republice začal věřit v Boha, že mi umožnil toto vítězství, že jsem mohl podnikat," dodal. Stejně jako byly odlišné osudy podnikatelů hýbajících regionem před sto lety, jsou rozdílné osudy těch současných.
Janis Samaras, předseda představenstva Kofoly, se sice hlásí ke svým řeckým předkům, od dětství ale vyrůstal zde v kraji, kam přišli v padesátých letech jeho rodiče.
Žijeme tady už roky...
Obdobně tomu je i u Mieczyslawa Molendy, majitele společnosti Gascontrol, vítěze minulého ročníku soutěže. Jeho rodina zde žije již několik generací, stejně jako desetitisíce dalších Poláků, žijících na české straně vzájemné hranice. A podobně na tom jsou i bratři Walachovi, spolumajitelé společnosti Walmark, žijící v Bytřici nad Olší.
"Moravskoslezský kraj byl díky své poloze vždy významnou křižovatkou národů, a to ovlivňovalo nejen jeho kulturní, ale i hospodářskou historii," vysvětluje Jan Al Saheb z Centra pro hospodářské dějiny Ostravské univerzity.
"Toto propojení mělo své kladné i stinné stránky. Z hospodářského hlediska převažovaly klady, stinné stránky se projevovaly především v soužití jednotlivých národnostních skupin," dodal Jan Al Saheb.
Soužití lidí více národností přináší kraji výhody i podle ředitelky Krajské hospodářské komory v Ostravě Magdy Habrmanové. "Je ale úplně jedno, jestli jde o Arména, Řeka nebo Poláka," vysvětluje ředitelka. Vždy jde hlavně o konkrétní osoby a jejich umění podnikat. A nejen to. I o jejich chuť a přístup.
"Já osobně mám třeba velmi čerstvou zkušenost se soukromým podnikatelem, který asi v této soutěži nikdy bodovat nebude, a přesto je výborným podnikatelem," přináší Magda Habrmanová příklad z nedávné doby.
"Potřebovala jsem přestěhovat nový nábytek a potřebovala jsem to udělat v sobotu, jindy jsem neměla čas. Stěhoval mě pán, který hovořil špatně česky. Pocházel odkudsi z Balkánu. Ale jeho profesionální přístup k zákazníkovi, kdy mne bez řečí stěhoval, přestože pršelo, je pro něj tou nejlepší reklamou, a já jej budu všude doporučovat. Nejde tudíž o národnost, ale o přístup k zákazníkům. A jestliže budou nastavovat laťku tak vysoko lidé, kteří se zde nenarodili, bude to jen dobře," dodala Magda Habrmanová.
Začalo to vlnami z Haliče
Stejně jako za rozvojem Ostravy a jejího okolí coby průmyslového centra, stálo i za národnostní propleteností kraje uhlí. Právě kvůli šachtám a následně i hutím sem už v první polovině devatenáctého století mířily desetitisíce lidí z celého tehdejšího Rakouska-Uherska. Dalším důvodem mnohonárodnostního obrazu kraje pak byla blízkost hranic s regiony, v nichž žili Poláci a Němci.
"V 19. století byly významným elementem především migrační vlny z Haliče, které zcela změnily sociální, jazykovou i kulturní mapu regionu," vysvětluje Jan Al Saheb.
"Kladem byla velká konkurence i vzájemné doplňování a prolínání jednotlivých kultur, záporem pak například nepřipravenost zdejšího zemědělství na uživení tolika lidí. Obdobné klady lze pozorovat i dnes. Dá se bavit o přínosu například korejských investorů i firem, které ovládají některé jiné podniky. Podobně tomu bylo i v minulosti. Velcí investoři většinou pocházeli odjinud než z kraje. Ať už to byli tehdejší olomoučtí biskupové, pocházející z různých končin monarchie, kteří stáli u zrodu dnešních Vítkovic, nebo rodina Rotschildů, kteří stáli za jejich pozdějším rozvojem. Německé kořeny měla dnešní kopřivnická Tatra, a tak by se dalo pokračovat dál."
Podstatný byl však nejen původně zahraniční vliv. "Důležité ale bylo, že v těch firmách působili odborníci, kteří pocházeli odsud z kraje, kteří tu žili," dodal Jan Al Saheb. Kraj byl díky své poloze vždy významnou křižovatkou národů, a to ovlivňovalo nejen jeho kulturní, ale i hospodářskou historii.
