Podle zakladatelky organizace Kláry Kalibové bylo 22 útoků namířeno proti Romům, šest proti náboženskému vyznání oběti a čtyři proti bezdomovcům. "V patnácti případech šlo o fyzické napadení, další útoky pak měly podobu vydírání, zastrašování nebo on-line šikany," dodala Kalibová. Loni vzrostl počet nenávistných trestných činů i kvůli loňským demonstracím proti Romům v Českých Budějovicích a v severních Čechách.
Od loňského srpna platí zákon o obětech trestných činů (jaká práva získají, čtěte zde). Organizace má po více než půlročním fungování zákona 16 připomínek, které by měly vést k jeho zlepšení.
In Iustitia byla loni v kontaktu s 58 oběťmi násilí z nenávisti. Zjistila, že oběti stále postrádají ochranu před pachateli nebo újmou, která jim prý vzniká při objasňování trestné činnosti. "Setkali jsme se opakovaně se situací, kdy se soud domníval, že dostatečná ochrana spočívá v tom, že oběti nemusí vypovídat před pachatelem. To, že se s ním setkají přede dveřmi do sálu, již soudce nezajímalo," zmínila Kalibová. Za další nedostatek zákona uvedla opakované výpovědi obětí trestných činů v přípravném řízení a pak u soudu, kvůli kterým se může zhoršovat jejich zdravotní stav.
Organizace proto bude navrhovat zlepšení, která by se týkala například přiznání statusu zvlášť zranitelné oběti, které by například nemusely vypovídat opakovaně. In Iustitia by chtěla s resortem spravedlnosti také diskutovat o zlepšení práv oběti na ochranu před pachateli, podporu a pomoc, přístup k bezplatné právní pomoci, nároku na peněžitou pomoc od státu a zlepšení jejich informovanosti. "Zákon o obětech trestných činů je rozhodně dobrým krokem, je pochopitelné, že v praxi dochází k jistým problémům. Jde o to navrhnout, jak tyto problémy společně řešit," zdůraznila Kalibová.
Podle zástupkyně Probační a mediační služby ČR Jany Horákové tato státní instituce loni pomáhala 4 087 obětem trestných činů. V ČR se podle Kalibové každoročně stane obětí trestného činu kolem 320 000 lidí.
