Konkrétně jde o Ralsko, Zákupy, Bohatice, Provodín, Veselí nad Ploučnicí, Heřmaničky u Dobranova, Vlčí Důl, ale i Českou Lípu. Ve všech těchto místech po dobu následujících třech měsíců platí mimořádná veterinární opatření.
Každého uhynulého zajíce tak například čeká speciální laboratorní vyšetření, pro myslivce platí zákaz lovu a odchytu živých zajíců i jejich přemísťování. Myslivci se ale nastalou situací příliš netrápí, protože lovecká sezona zajíců je v období od 1. října do 31. ledna.
"Jde pouze o preventivní opatření v dané oblasti. Prozatím podle dostupných informací nákaza nikde ve velkém nepropukla, ale je podle mě důležité, aby o tom byli lidé dobře informovaní," vysvětluje Pavel Kortus z Nového Boru, který se aktivně zabývá myslivostí.
Jedním z důvodů mimořádných opatření je také hrozba přenesení nákazy na člověka.
Tuto možnost, v případě, že lidé nedodrží hygienické zásady při manipulaci s nemocnými nebo uhynulými zajíci, potvrzuje i ředitel Krajské veterinární správy pro Liberecký kraj Miroslav Kurfürst.
"Onemocnění se u člověka projevuje nejčastěji jako těžký zápal plic spojený s hnisavou angínou nebo postižením i jiných orgánů. Z člověka na člověka se nákaza nepřenáší a onemocnění je léčitelné antibiotiky," popisuje Kurfürst.
Kdo chce zajíce sníst, musí ho pořádně zahřát
Nákaze lze předejít především důkladnou prevencí. To znamená například použít ochranné rukavice při manipulaci s padlou zvěří. Pravidla obezřetnosti platí i v případě, že lidé budou zaječí zvěřinu jíst.
"To lze až po důkladné tepelné úpravě, což znamená, že ve všech částech kulinářsky připravované zvěřiny musí být dosaženo teploty minimálně sedmdesáti stupňů, a to po dobu deseti minut," radí Kurfürst.
Tularémie je akutní nebo chronické onemocnění zajíců, hlodavců nebo i ptáků. U nakažených zajíců dochází nejčastěji k otravě krve, což má za následek úhyn do několika dnů.
Chronicky nemocného zajíce lidé poznají podle toho, že ztrácí přirozenou ostražitost, pohyblivost a plachost.
