"Já jsem volila cizinci ven. Na tak malý národ je tu cizinců až dost," vysvětluje Martina Remondeulaz, Češka, která ve francouzskojazyčném kantonu Valais provozuje dva penziony.
Švýcaři těsně schválili kvóty pro přistěhovalce. Platí i pro Čechy |
"Nechci, aby to bylo jako u nás. Platit na lidi, kteří sem přijdou a berou jenom sociální podporu. Já nemám nic proti tomu, když sem lidi přijdou pracovat a seženou si tady zaměstnání. Ale nechci, aby tady zůstávali, když práci nemají," zdůvodňuje, proč v referendu hlasovala pro zavedení kvót. Problém vidí zejména v přistěhovalcích z jižních států, kteří míří do kantonů mluvících francouzsky.
Pocit, že ve Švýcarsku začíná být "těsno", s ní sdílí i Hana Krivanek. Ve Švýcarsku žije už několik desítek let, odešla sem z politických důvodů z normalizačního Československa.
"Hlasovala jsem 'ja' (německy ano - pozn. red.), protože ve Švýcarsku žije dnes už 8,1 milionu obyvatel a z toho 1 907 700 cizinců. Od zavedení Schengenu přichází do Švýcarska 70-80 tisíc lidí ročně. Švýcarsko praská ve švech, je to znát na cenách bytů, potravin, i na infrastruktuře - dálnice, vlaky i autobusy jsou přeplněné. Stoupá také kriminalita a sociální zabezpečení již jede na doraz," vypočítává.
"Oni sice řekli, že sem každý rok přijde osmdesát tisíc nových lidí, ale nikde jsem neviděl, kolik jich naopak tuto zemi opustí," oponuje Čech, který si přál zůstat v anonymitě. Pracuje v curyšském kantonu na stavbě jako sádrokartonář. Obává se, že se ho výsledek referenda osobně dotkne. Rád by ve Švýcarsku zůstal, ale povolení k pobytu mu platí pouze rok.
"Některé body referenda již dávno existují, jen o nich lidé nevědí. Neznají migrační problematiku a SVP (nacionálně-konzervativní Švýcarská lidová strana, která referendum iniciovala - pozn. red.) toho využila ve svůj prospěch," domnívá se.
Velkou roli hraje iracionální strach
Tento názor sdílí i novinářka Renata Líbalová: "Je to emocionální strach, který nemá s realitou moc společného. Problémem jsou hlavně žebráci. Ale že by tu bylo o tolik víc problémů, například s noční kriminalitou, tak to není pravda. Ty obavy jsou iracionální." Ve Švýcarsku žije od roku 1970.
Imigrační kvóty? To u nás nelze, míní čeští politici |
"Hlavně v Curychu panuje atmosféra obav. Hodně Němců tu hledá práci a lidi říkají: 'Oni (Němci) přicházejí, mají lepší diplomy, mluví lepší němčinou, dostanou zajímavější práci a pro nás nic nezůstane.' O této obavě mluví hodně lidí," přemítá, proč se pro zavedení kvót vyslovily hlavně německé kantony. Sama hlasovala jasně proti omezením.
"V místech, kde mělo být nejvíce problémů, nakonec hlasovali lidé proti kvótám. Jsou si vědomi, že pracovníci, kteří přicházejí z ciziny, hodně pomáhají k vytváření bohatství, co teď ve Švýcarsku je. Za posledních deset let je ekonomika opravdu velice úspěšná. Poděkovat za to můžeme všem pracovníkům a studentům z celého světa a samozřejmě i z Evropy," vysvětluje Líbalová své "ne" kvótám.
Že výsledek referenda Švýcarsku spíše uškodí, se domnívá také vědecký pracovník farmaceutické firmy Novartis Tomas Haas. Především proto, že zamezí přílivu vysoce kvalifikovaných pracovníků, ze kterého zdejší firmy profitují.
"Ve Švýcarsku není dostatek kvalifikovaných pracovníků, zejména v přírodovědných oborech. Někde jsem četl, že podíl cizinců pracujících v těchto firmách se pohybuje okolo padesáti procent. Z vlastní zkušenosti vím, že v určitých oblastech vývoje nových léků je toto procento ještě mnohem vyšší," tvrdí Čech, který ve Švýcarsku žije 12 let.
"Jako příklad mohu uvést skupinu dvaceti biostatiků, kterou vedu v Basileji. Ani jeden z nich není Švýcar. Většina jsou Francouzi a Němci, ti ostatní směsice různých národností ze všech koutů Evropy," argumentuje Haas s tím, že velkým farmaceutickým firmám by omezení plynoucí z výsledku referenda mohla přinést značné potíže.
