Není to úplně obvyklé, aby na cizí ambasádě v Praze vybuchla bomba. I proto policie v terénu kvůli vyšetřování exploze, při které zemřel velvyslanec Džamál Muhammad Džamál, postavila speciální tým, aby udělal rozbor zbytků z exploze. A nejen policie, ale i Kriminalistický ústav vytvořil za stejným účelem zvláštní skupinu.
"V každém případě jsou ve speciálním týmu chemici, a to minimálně dva, někdy i více. Pak odborník na elektrotechniku, mechanoskopii, ale třeba i daktyloskopii," říká Marek Kotrlý z Kriminalistického ústavu. Právě tam pražská policie vozí vzorky z místa výbuchu z rezidence palestinského velvyslance.
V nenápadném domě v pražské "policejní" Bartolomějské ulici se skrývá několik moderních laboratoří s elektronovými mikroskopy a dalšími drahými přístroji pro analýzy vzorků. Vstup do nich je přísně omezen, mimo jiné kvůli tomu, aby tam nikdo nezanesl nečistoty zvenčí, a do jedné z laboratoří se chodí jen po speciální "dezinfekční rohoži".
Rozbory ve sledovaném případu budou trvat ještě několik týdnů. Náměstek ředitele Kriminalistického ústavu pro vědu Marek Kotrlý MF DNES popsal, jak se obecně zjišťuje, která látka explozi způsobila a proč analýza trvá tak dlouho. Z jeho slov se dá rekonstruovat, jak asi vypadá zkoumání v "kauze ambasáda".
Hledá se obal bomby
Podle Kotrlého se skutečnost liší od televizních seriálů hlavně v délce zkoumání. Netrvá den, ale několik týdnů. Jinými slovy tak vysvětluje, proč veřejnost i kriminalisté čekají na výsledky z ambasády už tak dlouho a ještě budou. "Musíte stanovit pořadí expertiz. Chemie, genetika, daktyloskopie. Často to nejde dělat současně," vysvětluje.
Výbuch na ambasáděPalestinský velvyslanec zemřel 1. ledna při otevírání trezoru ve své rezidenci. Později policie informovala, že na ambasádě našla dvanáct kusů zbraní a další výbušninu. V Kriminalistickém ústavu nyní odborníci dělají desítky analýz, aby odhalili původ výbušniny. |
Co vlastně kriminalisté hledají na místě činu? Třeba na palestinské ambasádě. "My se snažíme hledat fragmenty původního obalu výbušniny," popisuje Kotrlý. Díky tomu se zjistí, v jakém kontejneru pachatel na místo bombu přinesl. U mnoha případů pak policie už ví, co hledat na kamerových záznamech.
Hlavním cílem je dobrat se složení látky, která explodovala. Nestačí jen zjistit, zda to byl či nebyl střelný prach, byl či nebyl semtex, ale Kriminalistický ústav většinou musí udělat test snad na každou představitelnou chemikálii. Výbušnina mohla být podomácku vyrobena za použití prakticky jakékoli příměsi. Zbytky se například oplachují rozpouštědly a zkoumají se pod elektronovým mikroskopem.
Pro představu, stačí zrníčko menší než desetina milimetru nalezené na místě činu - už i z něj se dá udělat analýza. "Výsledky chemické analýzy se obvykle ověřují odlišnou metodou rentgen-strukturní difrakce," vysvětluje Kotrlý. Ta, zjednodušeně řečeno, zkoumá strukturu krystalografické stavby neznámých látek a porovnává je s mezinárodní databází.
Další specialisté zjišťují, jakou měla trhavina detonační rychlost, jak byla silná. Kriminalistický ústav není jediný, který se výbuchem zabývá. První přicházejí ke slovu pyrotechnici. Mají za úkol odhadnout množství výbušniny na místě a epicentrum výbuchu.
"V některých případech se dělá i vyšetřovací pokus, aby se vyzkoušela síla exploze. V 90. letech se dávaly výbušniny do telefonních automatů či poštovních schránek, tak se pro pokus použije i podobná schránka," vypráví Kotrlý.
Výrobce se určuje těžko
Následuje samozřejmě otázka, kde byla výbušnina vyrobena, jestli v Česku, či jinde. Podle Kotrlého je zrovna tohle velmi obtížné zjistit, i když ústav spolupracuje i s výrobci. Jejich výrobní postupy už se totiž moc neliší. Muselo by tak náhodou jít o speciální směs, kterou dělala třeba jenom jedna firma.
Pražská policie v případě palestinské ambasády vylučuje úmyslný trestný čin, takže to vypadá (kromě svérázného způsobu sebevraždy) na nešťastnou náhodu, která se stala, když velvyslanec zjišťoval, co je uvnitř obalu, který skrýval bombu.
Vyšetřování události v Suchdole tak i po měsíci pokračuje. "Ještě jsme nedostali všechny výsledky, takže zatím o závěrech nebudeme informovat," uvedl mluvčí policie Tomáš Hulan.
Kromě výbuchu na palestinské ambasádě Kriminalistický ústav momentálně zkoumá i dopisovou bombu, která zabila minulý týden manažera firmy na Berounsku, a zabýval se i loňským výbuchem plynu v Divadelní ulici v Praze. Tam se zjišťuje, jak mohl plyn uniknout z potrubí.
Kotrlý nedokáže úplně přesně vyčíslit statistiku, kolika výbuchy do roka se ústav zabývá, nicméně uvádí, že oproti třeba 90. letům minulého století jich ubývá - tehdy byly bomby oblíbeným způsobem "výstrahy" pro dlužníky.
Podívejte se, jak to u ambasády vypadalo po výbuchu:
1. ledna 2014 |
