Čeští lékaři z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy vedli mezinárodní studii, která ve svém výsledku zpřesnila diagnostiku a zefektivnila následné metody léčby dětí s akutní lymfoblastickou leukémií (ALL).
Mezinárodní studie léčby ALL
|
Přestože je ALL nejčastějším nádorovým onemocněním dětí, jejíž výskyt navíc každoročně mírně stoupá, jde v podstatě o vzácnou nemoc. V České republice jí každý rok onemocní 70 dětí. Proto také bylo potřeba spojit síly s dalšími zeměmi, díky čemuž bylo možné sledovat 5 060 dětských pacientů, z toho 291 z Česka.
"Výsledky léčby se zlepšily, jednoduše řečeno vyléčíme více dětí. Takže 82 procent dětí, které byly do léčebné studie zařazeny, žijí pět let bez známek leukémie a jejich šance na vyléčení je téměř stoprocentní," řekl profesor Jan Starý z 2. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Motol. Konkrétně v České republice je úspěch ještě výraznější a zcela vyléčit se zde daří 89 procent pacientů, tedy devět dětí z deseti.
Přitom ještě v 80. letech se dařilo léčit pouhých 65 procent dětí s leukémií. "Před padesáti lety zemřely všechny děti s akutní lymfoblastickou leukémií. Poprvé se podařilo pacienta vyléčit v roce 1969, ale naděje na přežití byla stále nízká. V 70. letech se pak dařilo vyléčit asi 20 procent dětí," vysvětluje Starý, podle něhož léčba žádné jiné vážné choroby neprodělala tak výrazné zlepšení.
Žádné nové léky, ale přesnější diagnostika a dávkování
A v čem spočívá úspěch nové metody, když za posledních třicet let nebyl do léčby ALL zařazen žádný nový lék?
Lékaři léčbu zefektivnili díky úpravě dávkování a délky léčebných fází. Léčba dětské leukémie totiž probíhá ve čtyřech fázích, které se liší intenzitou a složením léků - cytostatik, které zabíjejí leukemické buňky.
Onkologové zkoušeli u všech dětí prodloužit a zintenzivnit třetí fázi léčby. Zjistili však, že to nevede k lepším výsledkům u všech pacientů, ale pouze u nejrizikovější skupiny nemocných dětí. Jejich prognóza se tím zlepšila. "Zároveň jsme mohli u méně rizikových případů snížit množství léků a délku třetí léčebné fáze," vysvětluje doktor Ondřej Hrušák. Díky tomu jsou děti ušetřeny řady komplikací a nebezpečných vedlejších účinků.
Studie také zkoumala diagnostické metody, kterými lékaři zjišťují, jak rychle při léčbě leukemické buňky mizí z kostní dřeně a krve. Lékaři porovnávali vysoce náročné metody s jednodušším a levnějším způsobem diagnostiky. Zjistili, že náročnější metody přináší také přesnější výsledky. Na jejich základě se nemocné děti rozdělují do tří skupin podle stupně rizika a následně jim je stanovena příslušná léčba.
Děti jsou unavené a chudokrevné. Leukémii odhalí krevní obraz
"Výskyt akutní lymfoblastické leukémie je ve všech civilizovaných zemích přibližně stejný. Zjistilo se, že v Africe je její výskyt o něco nižší, ale neznáme zatím důvod," konstatuje Starý.
Podle doktora Jana Trky v České republice každý rok přibývá případů ALL u dětí o jedno procento. "Pozorujeme některé protektivní parametry. Například se ukázalo, že čím déle matka dítě kojí, tím je statisticky menší riziko onemocnění. Ale přestože během posledních dvaceti let se délka kojení prodlužuje, onemocnění akutní lymfoblastickou leukémii stejně lehce stoupá," podotkl k tomu Ondřej Hrušák.
Příznaky u leukémie jsou často chudokrevnost, rostoucí únava, krvácivé projevy na kůži a sliznicích a bolesti končetin. Tyto projevy rodiče s dětmi obvykle velmi rychle přivedou do ordinace lékaře. Ten poté na základě krevního obrazu ALL diagnostikuje. "Onemocnění je tak obvykle diagnostikované do dvou až tří týdnů od prvních příznaků," dodává Starý. ALL se nejčastěji objevuje ve věku kolem pěti let.
