Dobrá nálada provázela čtyřiaosmdesátiletého Gabriela Szásze i jeho o tři roky staršího kamaráda Jaroslava Makrota. "Už ses někdy očuchal s panem primátorem? Já ne, já jsem loni na magistrát u příležitosti Dne památky obětí holokaustu pozvaný nebyl," prohodil Jaroslav Makrot k příteli Gabrielovi před vstupem do salonku primátora.
Oběma seniorům ve vstupní hale magistrátu neuniklo na televizní obrazovce jmenování vlády. "Dávám jí maximálně dva roky. Jsou v ní lidé, které nedrží nic pohromadě," poznamenal Gabriel Százs. Jaroslav Makrot odhaduje, že se časem vymění půlka vlády.
ProfilyJUDr. Gabriel Szász Jaroslav Makrot |
Oba muži, kteří se znají ze zaměstnání v kombinátu Vřesová, vtipkovali, že jsou vlastně takové chodící dějiny. Prý sice chodí špatně, kulhají, ale přesto žijí.
Jaroslav Makrot, jehož maminka byla židovka z Krakova, například připomenul vyhlášení protektorátu 15. března 1939. Přesně ten den se jeho rodina musela vystěhovat ze Slovenska, protože Slováci řekli: Češi ven.
"Přijeli jsme do Jihlavy, vyzdobené obrovskými prapory s hákovými kříži. Dělali jsme všechno, abychom se kvůli neárijskému původu ochránili před udavači," vzpomínal Jaroslav Makrot.
Svědectví o pobytu v Pomocných technických praporech, kde jako politicky nespolehlivý strávil 14 měsíců, i další fakta předá v následujících dnech do Paměti národa. Jde o rozsáhlou sbírku vzpomínek pamětníků.
Také Gabriel Szász, jehož rodiče zahynuli v Osvětimi, přežil holokaust. A to díky tomu, že nenarazil na udavače v Kostolném, kam ho před transportem do koncentráku stačili v roce 1944 ukrýt jako patnáctiletého rodiče. O chlapce se starala rodina Klanduchových.
"Vydávali mne jako dítě známých z Bratislavy, kteří zahynuli při bombardování. Když náhodou Němci přišli do vesnice, tak jsem se celé dny ukrýval ve skrýši na půdě," vzpomínal Gabriel Szász.
Oba přátelé měli ze setkání u primátora Petra Kulhánka dobrý pocit už jen z toho, že si poseděli a povídali s dobrými lidmi. Akci uspořádala Židovská obec Karlovy Vary podruhé.
"S nápadem za mnou přišla novinářka Anna Fidlerová. Primátor Petr Kulhánek vše k naší radosti pojal jako každoroční setkávání," vysvětlil Lukáš Květoň z židovské obce. Je rád, že o historickou zkušenost pamětníků má někdo zájem.
