"Prezident Ukrajiny byl oficiálně registrován na nemocenské kvůli akutnímu onemocnění dýchacích cest a vysoké teplotě," citovala agentura Reuters čtvrteční prohlášení prezidentské kanceláře.
Chorý Janukovyč vzápětí obvinil opozici, že "kvůli politickým ambicím hrstky svých předáků se dále snaží jitřit situaci". Podle prezidenta úřady už splnily "všechny své závazky" ohledně řešení politické krize, a opoziční představitelé přesto vyzývají, aby protesty pokračovaly.
Podle agentury AP zatím není jasné, jak onemocnění třiašedesátiletého prezidenta ovlivní politickou krizi, ani jak dlouho léčení potrvá. Oznámení nemoci vyvolalo skeptické reakce i podezření, že může jít o nějakou lest či snad trik, který by mohl prezidenta připravit o moc. Přece i nepovedený pokus o komunistický převrat v Sovětském svazu v srpnu 1991 začínal sesazením tehdejšího vůdce země Michaila Gorbačova "ze zdravotních důvodů", připomínají pamětníci.
Agentura Reuters poukázala na rostoucí izolaci Janukovyče v krizi, zrozené z odmítnutí podepsat dohodu s Evropskou unií a z jeho příklonu k Rusku. Pouliční protesty, provázené rostoucím násilím, podle bývalého prezidenta Leonida Kravčuka dovedly Ukrajinu až na práh občanské války.
Spolupracovníci boxerského šampiona a jednoho z opozičních předáků Vitalije Klička podezírají, že Janukovyčova choroba je jen "diplomatická", aby se prezident vyvlékl z podepisování zákonů, z jednání s opozicí a z rozhodování o řešení krize.
Janukovyčovi stoupenci naopak tvrdí, že prezident při středeční schůzce s poslanci "vypadal nemocně". Janukovyč je už déle než dva měsíce pod tlakem demonstrací, jejichž účastníci požadují jeho odstoupení a vypsání předčasných prezidentských a parlamentních voleb. Vláda již rezignovala, demonstrantům je to však málo.
Ve snaze zmírnit napětí a přispět k vyřešení krize parlament v uplynulých dnech na žádost opozice zrušil represivní zákony a schválil amnestii pro stíhané protivládní demonstranty. Obojí však vyžaduje podpis hlavy státu, který nemocný prezident zatím nepřipojil.
Navzdory více než dvacetistupňovému mrazu opoziční demonstranti na kyjevském náměstí Nezávislosti fungují normálně, konstatovala agentura Interfax.
Nepouštějte Janukovyče do EU, apeluje Kličko
Vitalij Kličko vyzval Evropskou unii, aby zakázala prezidentu Janukovyčovi vstup na své, dokud nepodepíše parlamentem schválené amnestie a zrušení sporných zákonů. Kličko to napsal ve svém sloupku ve čtvrtečním vydání německého listu Bild. Domnívá se také, že Janukovyč chystá úskok a nyní hraje jen o čas.
"Mám pocit, že tenhle člověk nás chce obelstít a nyní jen zkouší, jak pro sebe a svou špinavou politiku získat čas. Tohle ale nepřipustíme. A doufáme také, že EU zakáže Janukovyčovi a jeho zástupcům vstup na své území, dokud prezident skutečně nepodepíše stažení svých diktátorských zákonů," citovala agentura DPA z Kličkova příspěvku.
Kličkova cesta z ringu do politikyO tom, jak slavný boxer vzpomíná na období, kdy žil v české Mimoni, nebo o jeho politických ambicích, se můžete podrobněji dočíst zde. |
Sankcemi Kyjevu v případě nedodržení slibů zrušit kritizované zákony pohrozila řada evropských politiků. Jedním z posledních, kdo tak učinil, byl v úterý německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. Ten ale zároveň varoval před tím, aby se s Ukrajinou jednalo na stejné úrovni jako s Běloruskem. Tento ukrajinský soused kvůli režimu autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka čelí řadě unijních sankcí.
Již dříve americké velvyslanectví v Kyjevě v reakci na dění v ulicích avizovalo, že nevydá víza do Spojených států těm představitelům ukrajinské vlády, kteří se měli podle mínění Washingtonu podílet na násilnostech páchaných na demonstrantech. Tentýž krok ve středu posléze učinila i Kanada.
Kličko, který je v současnosti jednou z trojice hlavních tváří opozičních protestů, je lídrem strany UDAR (Ukrajinská demokratická aliance za reformy). Proslul však zejména jako boxerský šampion.
Masové protesty odstartovalo před více než dvěma měsíci rozhodnutí zastavit proces přidružení k Evropské unii a nasměrování Ukrajiny místo toho ke Kremlu.
Stovky zraněných a čtyři mrtví
Ukrajinské ministerstvo vnitra ve čtvrtek zveřejnilo bilanci dvouměsíčních nepokojů v zemi. Během demonstrací podle něj zemřeli čtyři lidé a přes 500 jich bylo zraněno, včetně 253 policistů. Bezpečnostní síly zatkly 234 protivládních aktivistů, z nichž 140 je zadržováno ve vyšetřovací vazbě.
Opozice naopak tvrdí, že zabito bylo šest demonstrantů, 30 jich bylo odvlečeno na neznámé místo a 2000 utrpělo zranění. Podle kyjevských úřadů se zdravotnická pomoc dostala celkem 1231 aktivistům.
Demonstranti v centru Kyjeva přečkali další mrazivou noc. Takhle to ráno vypadalo v jejich táboře:
