"Je to satanský tribunál," prohlásil Mladič při veřejném přelíčení u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. "Neuznávám tento tribunál nenávisti."
Radovan Karadžič, vůdce bosenských Srbů během krvavé války v 90. letech, přitom doufal, že mu svědectví jeho vrchního generála pomůže v soudním procesu. Stejně jako Mladič totiž čelí obviněním z genocidy a zločinům proti lidskosti. Na rozdíl od něj však nevyužívá služeb právníka a raději se hájí sám.
Válka v BosněJeden z nejhorších konfliktů od konce 2. světové války vypukl po rozpadu Jugoslávie v březnu 1992. Radovan Karadžič se jmenoval prezidentem nezávislé Republiky srbské, části dnešní Bosny a Hercegoviny. S podporou srbského prezidenta Slobodana Miloševiče organizoval pogromy na Muslimy a Chorvaty, kteří obývali stejné území s bosenskými Srby. Armáda, kterou vedl generál Ratko Mladič, 44 měsíců obléhala Sarajevo. Během bombardování a práce odstřelovačů zemřely tisíce civilistů, především z řad Muslimů. Etnické čistky trvaly až do konce roku 1995, než byly přijaty Daytonské mírové dohody. |
"Je to jediný člověk na světě, který ví nejlépe, co se stalo ve válce v Bosně," řekl Karadžič a vyzval Mladiče, aby vyprávěl, co se tam skutečně odehrálo.
Mladič, jehož dopadli až v roce 2011, ovšem ani náznakem nespolupracoval. Hned v úvodu svého vystoupení požádal soudce, aby mu ostraha přinesla z cely zapomenutý umělý chrup, jelikož se mu špatně mluvilo. Tím pobavil soudní síň. Soudce přání vyhověl a nařídil dvacetiminutovou přestávku.
Kromě urážek vůči tribunálu, kvůli nimž mu soudce pohrozil trestem za pohrdání, se však tribunál nic nového nedozvěděl. Mladič si pouze postěžoval na chatrné zdraví. Výpověď by mu prý mohla ublížit fyzicky i vzhledem k jeho vlastnímu procesu.
"Myslíme si, že pan Mladić není schopen svědčit," uvedl obhájce 71letého generála ještě dopoledne před slyšením. Podle něj má Mladič problémy s pamětí a nedokáže rozlišovat mezi skutečností a představou. "Vymýšlí si věci a pak se domnívá, že je to pravda," řekl obhájce, ale soudce nepřesvědčil.
Mladič tak musel zasednout do lavice. V první odpovědi pak sice vyjmenoval své vojenské hodnosti, na druhou otázku však už odmítl odpovědět. Karadžičův dotaz zněl: "Informoval jste mě někdy, že vězni ze Srebrenice budou, jsou, nebo byli popraveni?"
Právě poprava Muslimů v uprchlickém táboře v Srebrenici patří k nejzávažnějším činům, ze kterých se oba muži zpovídají. Masakr v zóně chráněné OSN nepřežilo v roce 1995 na osm tisíc mužů.
U soudu v Haagu měly zaznít i další otázky, píše BBC. Například mezi nimi byl dotaz: "Měli jsme nějakou dohodu, že obyvatelé Sarajeva budou vystaveni palbě odstřelovačů?" I to zůstalo vzhledem k Mladičově nepřátelskému postoji bez odpovědi.
Radovan Karadžič v roce 2012 před soudem prohlásil, že by měl být vyznamenán:
16. října 2012 |
