Právě v těchto dnech dorazila do oblasti Antarktického poloostrova expedice polárníků z Hradce Králové, kteří mají za úkol zkontrolovat přístroj monitorující množství ozonu a slunečního UV záření. Pokračují tak v tradici, kterou přesně před 85 lety započal rodák ze Skřivan na Královéhradecku.
Hradecká expedice na AntarktiděTuto sobotu dorazila na Antarktický poloostrov expedice polárníků z Hradce Králové. Kontrolují tu už popáté přístroj monitorující stav ozonu a sluneční UV záření - takzvaný Brewerův spektrofotometr. Jejich let z Patagonie se minulý týden nečekaně zdramatizoval. Kvůli nevlídnému počasí se jim podařilo na kontinentu přistát až na čtvrtý pokus. Letos je kolem Antarktidy rekordní množství ledu a všechny expedice nabírají několikadenní zpoždění. "Po skoro 4 hodinách letu se počasí nečekaně zhoršilo. Viditelnost prudce klesla a více než 30 minut jsme kroužili kolem ostrova Seymour. Nakonec na čtvrtý pokus jsme přistáli, na poslední chvíli. Ihned po ubytování jsme se pustili do práce," vzkázal z Antarktidy hradecký klimatolog Michal Janouch. |
Václav Vojtěch poprvé vkročil na území Antarktidy 27. ledna 1929. Stal se tak vůbec prvním Čechem, který se nejen ocitl tak blízko jižního pólu, ale také dostal jako člen velmi úspěšné expedice admirála Byrda nejvyšší americké vyznamenání. Jako první a dosud jediný Čech získal Zlatou Medaili Kongresu USA.
Jeho sny o dobrodružství na ledovém kontinentu zpočátku vůbec nevypadaly reálně. Nejdříve kontaktoval Fridtjofa Nansena, ale legendární polárník ho do své expedice nepřijal. Trvalo mu dlouho, než se mu podařilo přesvědčit Richarda Evelyna Byrda. I ten jeho prosby několikrát odmítl.
Nakonec se za ním Vojtěch vypravil až na Nový Zéland, odkud měla Byrdova expedice do Antarktidy vyplout. Po několika osobních setkáních, marných nadějích a opětovných odmítnutích nabídl admirál tehdy sedmadvacetiletému Vojtěchovi místo pomocného topiče na zásobovací lodi. Pouhý den před vyplutím.
Ve Velrybí zátoce na antarktickém kontinentu pak strávil bezmála měsíc a do svého deníku si zapsal:
Václav Vojtěch* Narodil se 28. listopadu 1901 ve Skřivanech u Nového Bydžova. * Vystudoval novobydžovské reálné gymnázium, poté geografii a historii na Karlově univerzitě. * Během studia pracoval externě jako pomocná vědecká síla v Archivu národního osvobození. * V roce 1927 se stal redaktorem tiskové agentury Central European Press a získal doktorát. * Na Antarktidu vstoupil s posádkou Richarda Evelyna Byrda jako první Čech 27. ledna 1929. * Tragicky zemřel 6. srpna 1932, bylo mu 30 let.  |
"Jen se spustila kotva, již jsem stál dole na ledě. Se zápalem a nadšením šlapaly moje nohy první sníh a led šestého zemědílu světa, jižní točny. Tato velká chvíle nebyla pouze mou osobní událostí. Příslušníci jiných národů hlásí se hrdě bez ostychu, když se jim podaří někde nově vztyčiti vlajku své země. V té chvíli přestává býti docílený úspěch jen jejich osobní věcí."
A opravdu, po návratu do vlasti se z něho stala populární hvězda, přestože se v Antarktidě nevěnoval vědeckému výzkumu. Tehdy už sice vlastnil doktorský diplom, ale expedice se zúčastnil jen coby topič a číšník.
Při zpáteční cestě totiž pracoval v lodní jídelně a pomáhal námořníkům. Na Novém Zélandu pak ve výcvikovém táboře expedičních polárních psů trénoval psí spřežení a na Antarktidu se podíval ještě jednou, o rok později.
Ve vlasti byl velmi populární
Když se v roce 1930 vrátil do tehdejšího Československa, čekalo ho turné plné přednášek, na kterých promítal Byrdův dokument. Podle pamětníků uměl velmi poutavě vyprávět o dobrodružstvích na dosud málo probádaném kontinentu. Významně se tak zasadil o popularizaci Antarktidy, v roce 1932 dokonce vydal na vlastní náklady knihu Námořníkem, topičem a psovodem za jižním polárním kruhem.
Vojtěch usiloval o to, aby jeho další cesta do polárních krajů už byla čistě vědecká, a dokonce dostal nabídku na výzkumnou práci v kanadských Severozápadních teritoriích. Další výpravy už se ovšem shodou nešťastných okolností nedočkal.
Odplout měl začátkem srpna 1932, ale odjezd lodi směr Kanada se o týden odložil. V Sadské na Nymbursku pro něj ještě 6. srpna stihli skauti uspořádat táborák. Tehdy si Vojtěch půjčil kanoi a s kamarádem vyrazil na Labe. Už se ale nikdy nevrátil. Kanoe se s ním převrátila a slavný polárník se utopil. A jeho pes York, kterého si přivezl z Antarktidy, zemřel zanedlouho po něm.
Ve Skřivanech chátrá jeho rodný dům
Dnes ho připomíná v jeho rodných Skřivanech památník a jeho jméno nese více než 400 let starý a 27 metrů vysoký strom, který se v roce 2006 umístil na třetím místě v celostátní anketě Strom roku. Vojtěchův dub roste u silnice vedoucí ze Skřivan na Myštěves, poblíž hájovny, ve které se slavný cestovatel narodil.
Hájovna už spoustu let chátrá a obec marně shání dotaci na kompletní rekonstrukci. Zkrachovaly snahy vybudovat v ní expozici připomínající slavného rodáka, která je nyní v Muzeu v Novém Bydžově, padl i projekt střediska environmentální výuky.
"Investovali jsme do toho dost peněz, v minulých letech jsme museli odbourat horní patro a vybudovat nový betonový věnec a celé patro včetně střechy, před rokem jsme tam přivedli elektřinu, ale pořád nám chybí miliony, základy jsou popraskané," říká starosta Skřivan Vladimír Futera.
Zatím je objekt prázdný a než se ho povede opravit, bude dál čekat pískovcová pamětní deska na obecním úřadu. Nedávno k ní přibylo vzácné fotoalbum, které se podařilo koupit starostovi v Litoměřicích. Je v něm zhruba 320 fotografií dokumentujících jak Vojtěchovu rodinu, tak slavnou cestu do Antarktidy.
