Fakta objeví spíše Polákům, protože česká stopa absolventky pražské FAMU je u nás poměrně známá a znovu oživená při jejím natáčení Hořícího keře, jež dokument rovněž sleduje, včetně zajímavých okamžiků režisérky "v akci". Návrat Agnieszky H. se týká právě jejího pouta k zemi a městu, kde zažila zrod nové vlny, ruské tanky, ale také třeba moravské klobásy ze stánku na Václavském náměstí, jejichž mastnotu tak slastně popisuje.
Hollandová nezapře uznávanou filmařku s citem pro postřeh, nezvyklé vidění a kouzlo detailu; navíc má přehled, paměť, dar přesné formulace a usměvavě věcný nadhled. Není sentimentální, ať zajde na FAMU - "Absolventskou práci jsem musela psát narychlo, snad mi teď nevezmete diplom"- nebo mezi pavlačemi ukazuje, kde bývalo studio či bufet, kam se chodívalo na snídani. Když notuje pochod z někdejšího studentského mejdanu, stačí zároveň radit kameramanovi; se stejnou vehemencí předvádí, jak po pražském zatčení chodila vězeňským prostorem a prozpěvovala si "revoluční písničky".
I v archivu našli tvůrci dost unikátů, počínaje školním filmem Hollandové Hřích boha s herečkou Jaroslavou Pokornou, nyní matkou Jana Palacha v Hořícím keři, a konče záběry studentské stávky, včetně Karla Kryla. Nicméně běžnému známkování se příjemně uvolněný, skoro domácký dokument vymyká: filmařsky představuje lehký nadstandard, nicméně Hollandová by za svou "roli" nejen v něm zasloužila Českého lva.
