Čínský kluzák, který je schopný překročit desetinásobek rychlosti zvuku, může hravě strčit do kapsy všechny západní obranné systémy. "Je normální uskutečnit plánovaný vědecký pokus na čínském území. Netýkal se žádného konkrétního cíle nebo země," uvedlo podle BBC v prohlášení čínské ministerstvo obrany.
Pochyby Západu tím přesto nerozptýlilo. V dnešním jaderném věku by hypersonický letoun dokonce mohl narušit globální rovnováhu. Kde leží kořeny toho, jak se ze zaostalé Číny stala vojenská velmoc pomalu konkurující i Spojeným státům?
Bylo horké srpnové odpoledne roku 1979. Nad Pekingem se ozval obrovský rachot. Čínská armáda zkoušela asi 25 kilometrů od hlavního města raketový pohon. Test se mohl konat i mnohem dál od hlavního města, ale Číňané měli jiný záměr. Chtěli, aby vše slyšeli sovětští diplomaté. S Moskvou totiž Čína v této době neměla nejlepší vztahy.
Čína investuje do zbrojení posledních 20 let
V roce 1979 se také Čína v krátké a ne příliš úspěšné válce střetla s Vietnamem a zřejmě tehdy si Peking uvědomil, že jeho armáda je jak z muzea, tedy kromě jaderných raket a jednoho radaru včasného varování. Zásadní rozhodnutí modernizovat přišlo v roce 1985, kdy vedení země v čele s Teng Siao-pchingem změnilo strategickou doktrínu. Do budoucna se počítalo s tím, že Čína se zapojí do lokální omezené války místo dosud předpokládaného velkého jaderného konfliktu.
V prvním období modernizace za hlavního nepřítele Číny stále platil Sovětský svaz. Jak před několika lety připomněl americký vojenský analytik Dennis Blasko, následně si Čína za svého hlavního protivníka určila Tchaj-wan. Peking sice dával přednost mírovému spojení s ostrovem, přesto Tchaj-wanu i jeho americkému spojenci toužil dokázat svou sílu. Od roku 1999 pak modernizace čínské armády nabrala na obrátkách.
Ještě počátkem desetiletí Číňané disponovali starými loděmi a jejich sovětská protiletecká obrana z 50. let nesnesla moderní kritéria. Začátkem nového tisíciletí udělal Peking nejen v této oblasti velký skok dopředu. V posledních 20 letech Čína do armády investuje obrovské peníze a během dvou desetiletí se tak vyšvihla do první vojenské ligy.
Peking staví letadlové plavidlo
V současnosti Čína téměř v měsíčním rytmu podle listu Die Welt prezentuje stále modernější zbraně. Do její výzbroje patří již i neviditelné letouny či moderní ponorky. Čína má také první letadlovou loď Liao-ning, kterou získala úpravou staré sovětské lodi Varjag. Podle nejnovějších zpráv navíc Peking staví druhé letadlové plavidlo a celkem mají být tyto lodě čtyři. Letadlové lodě přitom představují klíčovou součást letité americké námořní převahy (USA v současnosti disponují celkem deseti letadlovými plavidly s jaderným pohonem třídy Nimitz).
Takhle vypadala první čínská letadlová loď v roce 2011:
10. srpna 2011 |
Čínské vojenské výdobytky však z velké části kopírují zahraniční technologii. Tedy zatím. Zejména americké firmy dlouhé roky Číňané bez jejich vědomí "vysávali". Co si Čína se svými vojenskými schopnostmi počne? Peking zatím příliš neprovokuje, ostatně jeho armáda se stále má co učit.
Po technické stránce zaostává a od roku 1979 jí chybí i bojové zkušenosti. Přesto bude Peking zejména vůči USA a jeho spojencům stále více demonstrovat své schopnosti. "Washington má strach, že rostoucí čínská síla zmenší jeho vliv v regionu," uvedl Fan Ťi-še , čínský expert na Spojené státy. Test hypersonického letounu přesně do této fáze zapadá. Možné tak je, že Asie se brzy stane dějištěm dosud nevídaných závodů ve zbrojení.
