Proč Amerika zažívá arktickou zimu a v Evropě máme výrazně teplejší přelom roku než je obvyklé?
Na to je buď jednoduchá nebo složitá odpověď. Jednoduchá je, že počasí si dělá, co chce. Složitá odpověď může začít tím, že tomu tak bývá, že někdy je v některé části severní polokoule zima mírnější a v jiné je extrémnější. Ale to, že se vytvoří spád arktického vzduchu, tak jak to teď vidíme v Severní Americe, tak to je něco, co se stává ne tak úplně běžně, ale stává se to. Je pravda, že ty teploty jsou extrémně nízké a dokonce se uvádí, že v některých lokalitách Spojených států teploty pod minus třicet stupňů Celsia nebyly dvacet let. A u nás minus třicítky taky dlouho nebyly, takže kdyby ten arktický vzduch spadl do Evropy, tak bychom se také divili.
Radim TolaszDevětačtyřicetiletý vědec se své profesi věnuje už desítky let. Za tu dobu, jak sám uvádí, se setkal s praktickou meteorologií, klimatologií, hydrologií i čistotou ovzduší. Radim Tolasz absolvoval fyzickou geografii na brněnské univerzitě, kromě klimatologie se v rámci studia věnoval třeba geologii. V Českém hydrometeorologickém ústavu pracuje od roku 1986, věnuje se především klimatologickým datům a klimatické změně. |
Z jakého důvodu je v Evropě zrovna teplo a v Americe je zima?
Je to dáno tím, jak je aktuálně uspořádána atmosféra a odkud a kam fouká vítr. Dá se předpokládat, když se podíváme na dlouhodobou předpověď, že ten studený vzduch se postupně přesune na východ. To znamená i do Evropy a někdy za deset až patnáct dní bychom měli mít mrazivější počasí i v Evropě.
Až se přesune studený vzduch do Evropy, znamená to, že se přesune i arktická zima?
Bude to stejný typ proudění, bude to arktické proudění, ale nedá se očekávat, že by to byly minus třicítky. Při přesunu přes Atlantik se vzduch trošku oteplí. Zatím z předpovědí se pohybujeme někde na minus patnácti, ale jsou to předpovědi na deset až patnáct dní dopředu, takže může být klidně jenom mírně pod nulou nebo to mohou být minus dvacítky. Na to je opravdu brzo.
Můžete říct, že současné počasí, které nyní panuje v České republice, je překvapivé?
Není úplně běžné. Bývá obvyklé, že se někdy v druhé, třetí dekádě prosince oteplí. Tomu se říká vánoční obleva. To je úplně běžné. Ale aby trvala až někdy do poloviny ledna, to už úplně běžné není, ale není to nic překvapujícího, když si vzpomenete na zimu 2006-2007, tak měla hodně podobný průběh. Také byla velká vánoční obleva a ještě začátkem ledna bylo teplo.
Kromě provozovatelů lyžařských areálů a nadšených lyžařů teplejší počasí lidem vesměs vyhovuje, ale je teplejší počasí v lednu dobré pro přírodu?
Na to je těžká odpověď. Bude to záležet na tom, jakým způsobem teplejší počasí skončí. Pokud skončí tak, že nenasněží a přijdou ty minus desítky až minus patnáctky, tak se to přírodě určitě líbit nebude, protože teď napučel ozim, obiloviny vyrašily v jižní Moravě a zřejmě i v jižních Čechách a pokud do toho přijdou holomrazy, tak by to mohl být problém. Pokud to ovšem skončí tak, že nasněží třeba jen pět až deset centimetrů sněhů a ochladí se, tak to přírodě vůbec nebude vadit.
Je předpověď, že by mělo nasněžit?
Není, zatím to vypadá, že by to mohlo být na sucho. Předpověď je, že se teplotně ochladí, ale srážkově by to nemělo být významné. Zatím to vypadá tak, že by měly přijít holomrazy. Ale na to je opravdu brzo. To budeme vědět tak týden dopředu.
Existuje něco jako klimatické cykly a případně v jakém se nyní nacházíme?
Klimatických cyklů je hodně. Teď se nacházíme v období, kdy je klima teplejší a extrémnější. Podobné klima bylo například na konci 19. století, kolem let 1890 a 1895. To byly roky, kdy bylo hodně podobné počasí. Střídaly se extrémy, přicházely povodně, v zimě byly extrémní zimy a potom byly teplé zimy. Těch cyklů je velké množství a různě se prolínají. Nedá se říci, že bychom teď byli v nějakém jednoznačně definovaném cyklu. To se dá dobře určit až deset až dvacet let ex-post. Až ten klimatický cyklus skončí, tak potom se dobře analyzuje, jak vypadal a jaký byl. Ale říci, že tento rok je součástí nějakého cyklu, to neumíme.
V loňském roce jste odpovídal čtenářům iDNES.cz a mimo jiné jste řekl, že průměrné roční hodnoty bývají plus - minus stejné. Lze tedy očekávat, když nyní máme spíše teplejší zimu, že léto bude spíše průměrné, že nebude takové horko, když není extrémní zima?
Na to neexistují vědecké doklady a důkazy, ale bývá to tak. To je to, co říkám, že se to v ročním průměru vyrovná. Když teď máme teplou zimu, tak bychom měli mít chladné léto. Na to je ale hodně brzo, protože zima teprve začala. Je docela možné, že když se na konci ledna ochladí a bude celý únor studený, tak my začátkem března budeme říkat, že zima byla teplotně průměrná. To se pořád dá čekat. Neumíme nyní říci, že zima je taková a proto léto bude nějaké, protože zima teprve začala.
Sníh v Krkonoších mizí před očima:
6. ledna 2014 |
