Podle Nejvyššího soudu (NS) nelze promlčecí dobu počítat od spáchání činu, ale až od konce roku 1989. Kvůli tomu se na případ vztáhne také ustanovení trestního zákona, které v roce 1999 obecně prodloužilo promlčecí dobu. NS zároveň upozornil na charakter předlistopadového režimu, který toleroval kriminální postupy v údajném politickém a státním zájmu.
"Není sporu o tom, že v uvedené době absentovala vůle, snaha a ochota státu určité trestné činy stíhat," stojí v usnesení senátu s předsedou Michalem Miklášem.
Obvodní soud pro Prahu 7 původně dvěma bývalým příslušníkům StB uložil nepodmíněné tresty, jednomu trest podmíněný. Antonínu Prchalovi a Ladislavu Irovskému, kteří údajně Placáka bili, vyměřil soud 1,5 roku a rok vězení. Petr Vrbický, který jim dělal řidiče, odešel s podmíněným trestem. Poslední z údajných útočníků již zemřel. Odvolací senát však později při neveřejném zasedání rozhodl, že trestný čin je promlčený. Nejvyšší státní zastupitelství proti tomu úspěšně podalo dovolání k NS.
Muži podle obžaloby tehdy pětadvacetiletého Placáka unesli, když spolu s dalšími zhruba 30 lidmi protestoval proti kácení stromů v pražské Stromovce. Čtyři příslušníci StB ho odvedli do auta a odvezli do lesů poblíž Křivoklátu na Rakovnicku.
Placák již dříve u soudu popsal, že tři z nich jej začali mlátit. Údajně dostal několik ran do břicha i kopanců do hlavy. Následně mu muži vzali doklady a nechali ho v lese.
