"Plně přijímáme zodpovědnost za následky celého konfliktu," káli se bývalí teroristé v baskickém městě Durango. Propuštění vězni přiznali, že si uvědomují "mnohočetné škody", které napáchali ve jménu boje za baskickou nezávislost.
ETACelým názvem Euskadi Ta Askatasuna (v překladu Baskický stát a svoboda). Do roku 2011 se násilím snažila vytvořit nezávislý baskický stát, jenž by se rozprostíral v historických hranicích regionu. Státy EU a USA skupinu považují za teroristickou organizaci. Skupina založená v roce 1959, zpočátku bojovala proti režimu generála Franka. Její příslušníci se většinově hlásí k myšlenkám marxismu-leninismu. |
"Uvědomění si této skutečnosti nás vede k tomu, že chceme jednat zodpovědně a konstruktivně," slíbili. Kromě uznání vlastních chyb vyzvali španělské orgány, aby amnestovaly všechny dosud vězněné členy ETA.
Komentátor BBC Tom Burridge proto deklaraci označil za "opatrnou omluvu." Sraz bývalých aktivistů ETA v Durangu je prvním takovým shromážděním. Španělská vláda ho označila za "čarodějnický sabat."
Bývalí členové ETA, kteří se setkání zúčastnili, byli věznění i za pumové útoky v 70. až 90. letech. Minulý rok Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že by někteří z nich měli opustit věznice. Vláda s verdiktem nesouhlasila, v říjnu však začala s jejich propouštěním.
ETA se v roce 2011 zřekla ozbrojeného násilí. Španělské úřady jsou vůči baskickým separatistům dodnes nesmlouvavé. "Jediné, o co se zajímáme, je bezpodmínečné zrušení této organizace," řekl v pátek španělský ministr vnitra Jorge Fernández Diaz.
Za čtyři dekády ozbrojené kampaně vedené organizací ETA zemřelo 829 lidí, převážně španělských policistů a politiků.
