S pomocí CIA měly například kolumbijské ozbrojené síly podniknout v březnu roku 2008 přeshraniční útok v Ekvádoru pomocí takzvaných chytrých bomb americké výroby. Kolumbijské jednotky mohly díky munici vybavené naváděcím systémem GPS zasáhnout stanovený cíl i v hustém pralese.
Při úderu zahynul jeden z vůdců FARC Raúl Reyes. Útok však zvýšil napětí v regionu, Ekvádor a Venezuela ke svým hranicím s Kolumbií přemístily vojenské síly. O roli USA v tomto útoku se dosud nevědělo, píše server washingtonpost.com.
Součástí tajné podpory bylo také odposlouchávání povstalců, které prováděla americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA). Ta v současnosti čelí kritice kvůli rozsáhlému programu shromažďování dat o telefonické komunikaci (vše o kauze odposlouchávání čtěte zde).
Tajná spolupráce Kolumbie a USA byla údajně financována prostřednictvím tajného rozpočtu v rozsahu několika miliard dolarů (na infografiku a mapu všech útoků se můžete podívat zde).
Únosy, násilí a radikální komunismus
Revoluční ozbrojené síly Kolumbie - Lidová armáda (FARC-EP, zkráceně FARC) je nejsilnější kolumbijská gerilová organizace. Ovládá asi třetinu země, zejména jih a jihovýchod Kolumbie. Založil ji v roce 1964 Manuel Marulanda zvaný Tirofijo (Přesná rána), který ji vedl až do své smrti v březnu 2008.
FARC bojuje za ideje radikálního komunismu a tvrdí, že zastupuje chudé zemědělce v boji proti vládě a vlivu USA. Tento boj už stál život přes 120 tisíc lidí. FARC má nyní přes devět tisíc ozbrojených bojovníků a dalších devět tisíc mužů v záloze. Asi pětina bojovníků FARC je mladších 18 let, mnozí z nich byli údajně naverbováni násilím.
FARC získává finance z obchodu s drogami, únosů a vydírání. Povstalci například vybírají podíl z výnosů z polí s kokou, pronajímají narkokartelům svá letiště a poskytují jim za úplatu ozbrojenou ochranu. FARC v Americe i Evropě figuruje na seznamu teroristických organizací.
Naděje na mír v Kolumbii
Nejslavnějším rukojmím FARC byla kolumbijská a francouzská občanka Ingrid Betancourtová, za jejíž propuštění se angažoval na jaře 2008 i francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Senátorka unesená v únoru 2002 byla osvobozena 2. července 2008 při operaci Šach, během níž kolumbijská armáda osvobodila patnáct rukojmí bez jediného výstřelu (více o jejím příběhu čtěte zde).
Na jaře 2011 FARC propustily po dvanácti letech v zajetí šest policistů a čtyři vojáky, zřejmě poslední rukojmí z řad armády a policie. Podle kolumbijského ministerstva obrany však zůstává v zajetí FARC na 400 civilistů unesených v letech 2002 až 2011.
V posledních letech se objevují náznaky, že by povstalci z FARC mohli definitivně složit zbraně. V polovině letošního roku kývli na pozemkovou reformu navrhovanou kolumbijskou vládou. Tato dohoda je považována za jeden z hlavních bodů mírových jednání mezi oběma stranami, jež mají ukončit dlouhotrvající válku v zemi (více o uzavření dohody čtěte zde).
