Účastnil se krutých bojů na Dukle a poslední válečnou zimu prožil po porážce Slovenského národního povstání v horách. Stal se legendou. Po válce ho komunisté odsoudili na doživotí a na sedm let se za ním zavřela brána uranového lágru Bytíz. Z vězení vyšel až při amnestii v roce 1960.
Armádní generál Tomáš Sedláček zemřel loni v srpnu ve věku čtyřiadevadesáti let. Byl posledním prvorepublikovým důstojníkem.
S myšlenkou generálova pomníku přišli jako první vojáci Posádkového velitelství Praha, přesněji příslušníci praporu Čestné stráže, kteří dokonce založili občanské sdružení, aby mohli na výrobu pomníku vybírat peníze. Začali u sebe.
"Celkem bude potřeba asi 650 tisíc korun. Jsme na polovině částky, a to hlavně díky daru Prahy 6, za nějž jsme moc vděční. Pro dárce jsme založili transparentní účet," vysvětluje dlouholetý generálův přítel Lubomír Adamus, který na posádkovém velitelství pracuje a sám jako jeden z prvních přispěl.
Radnice šesté městské části přispěla 300 tisíci korunami. Drobní dárci a vojáci pak doposud nastřádali něco přes dvanáct tisíc.
Tomáš SedláčekNarodil se 8. ledna 1918 ve Vídni, vystudoval Vojenskou akademii v moravských Hranicích a sloužil v hradecké posádce. Roku 1940 utekl do Francie, později do Anglie. V roce 1944 byl převelen na východní frontu - na Duklu a pak do týlu nepřítele na pomoc SNP. Po válce působil jako profesor na Vojenské akademii v Praze. Roku 1951 byl zatčen za údajné spiknutí. Dostal doživotí. Propustili ho v roce 1960. Armádní generál zemřel 27. srpna 2012 ve věku 94 let. Jak přispět na pomník Číslo účtu: 2100476240, kód banky: 2010. |
"Rozhodli jsme se podpořit vznik busty ne proto, že je generál Sedláček čestným občanem Prahy 6, ale proto, že to byl náš zlatý, milý Tomáš," říká starostka Marie Kousalíková. Vitální a vtipný pan Sedláček byl totiž ve společnosti velmi oblíbený.
Na bronz se shánějí peníze
Jak vidno, s výběrem peněz je vše teprve na samém začátku. O mnoho dál je vytvoření bronzové busty. Té se před několika měsíci ujali studenti Akademie výtvarných umění v Praze pod vedením sochaře profesora Petra Siegla. Generál je zatím sádrový.
"Asi dvanáct našich studentů mělo vytvořit sochu pana generála v rámci ročníkové práce. Pak jsme udělali takové malé výběrové řízení a vojákům představili ta nejlepší díla," popisuje Siegl.
Komisi se posléze nejvíce líbily busty od dvou mladých sochařů.
Ve finále nakonec těsně zvítězil výtvor Petra Laciny. Ideálně v srpnu, dva roky po Sedláčkově skonu, by pak mohla být socha v Dejvicích odhalena. Ovšem ani návrh druhého Vojtěcha Macha Žižky nevyjde naprázdno. I jeho dílo by mělo být v budoucnu přístupné na veřejném místě, o němž zatím nebylo rozhodnuto.
