Podle dopravních expertů je to ale v pořádku, protože to odpovídá platným normám.
"Vypadá to sice zdánlivě nelogicky, ale je to tak uděláno kvůli cvakání zvukového zařízení. Nevidomý se podle něho orientuje, zvuk ho musí navádět na střed přechodu," vysvětlil vedoucí brodského odboru dopravy Martin Stehno s tím, že vše je podle vyhlášek.
Podle předsedkyně brodské organizace nevidomých a slabozrakých Hany Fikarové, která trasu prošla, je ale řešení přechodu pro nevidomé uživatelsky nevhodné a může být i nebezpečné.
"Nevhodně je umístěn sloup u zdravotní školy. Je příliš blízko u obrubníku. Signální pás není ukončený vyvýšeným obrubníkem, hrozí tam pád do trávy. Chybí i navazující umělá vodicí linie, která by vedla zrakově postiženého dál po chodníku," přibližuje výčet nedostatků její manžel Václav Fikar, který si místo prošel s ní.
Odbor dopravy podle Stehna vycházel z aktuální vyhlášky ministerstva vnitra pro konstrukci křižovatek. "Museli jsme postupovat podle platné vyhlášky a norem týkajících se bezbariérovosti, jinak by to stavební úřad nezkolaudoval," doplnil.
Zároveň ale podotkl, že značení pro zrakově postižené se ve městě různí a zdaleka není jednotné.
"Ty normy se mění prakticky co půl roku. Mění se například tvary a výška špuntíků vodících pásů, osvětlení přechodu, výšky obrubníků pro přecházení a další. Proto má v podstatě každý přechod ve městě trochu jiné parametry," dodal.
Podle Hany Fikarové se musí mít zrakově postižení ve městě na pozoru i na dalších místech. "V centru města je orientace celkem dobrá. Problém ale nastane třeba, když jsou dva tři přechody blízko vedle sebe a cvakají. Dál od středu města je to už horší a některé přechody jsou dost problematické," míní Fikarová.
Organizace, jíž předsedá, se bude přechody v Havlíčkově Brodě dále zabývat. Problémová místa zmapuje a na podobě nových přechodů pro chodce se bude napříště aktivně podílet.
