Šéf lidovců Bělobrádek se už e-mailem omluvil předsedovi dolní komory parlamentu Janu Hamáčkovi z ČSSD ze středeční schůze Sněmovny, na níž se bude volit poslední, čtvrtý místopředseda Sněmovny. Kromě Hamáčka v čele Sněmovny byli zvoleni tři místopředsedové: Jaroslava Jermanová z ANO, Vojtěch Filip z KSČM a právě Bělobrádek (více zde).
"Já jsem dlouho přemýšlel, jestli jet, nebo ne. Po tom, co se strhlo, vůbec nemám deprese z toho, že tady nebudu. Nahradí mě Stanislav Juránek, to je zkušený vyjednavač. Že by za čtrnáct dnů bylo dohodnuto, o tom pochybuji," řekl iDNES.cz Bělobrádek ke své předem domluvené pracovní cestě, stáži v USA. Vrátí se tak, aby se mohl 16. prosince zúčastnit jednání celostátní konference KDU-ČSL, na níž by se už mohlo hlasovat o vládě s ČSSD a hnutím ANO.
Hamáček řekl, že se Bělobrádek omluvil s odkazem na "dlouhodobě plánované zahraniční cesty". "Takový způsob omluvy je běžný," řekl Hamáček. Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka přesto kritizuje, že předseda lidovců bude dva týdny chybět na koaličních jednáních. "Poněkud mne překvapilo, že pan Bělobrádek poté, co zkritizoval údajnou pomalost 14 dnů trvajícího složitého vyjednávání, odjede na tak dlouhou dobu z České republiky," uvedl Sobotka.
Návrh části koaliční smlouvy od ČSSD postrádá "pojistku"
Lidovcům vadí, že návrh koaliční smlouvy, jejíž procedurální část se iDNES.cz podařilo získat, neobsahuje "pojistku", která by dala všem třem stranám ve vládě jistotu, že se zbylé dvě nespojí za jejími zády s někým jiným.
Jak řekl iDNES.cz první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka, už na úterním celostátním výboru KDU-ČSL by se mohlo jednat a hlasovat o tom, zda lidovci vůbec budou pokračovat v jednání o vládě. Bělobrádek ještě na tomto jednání bude. "Jsme připraveni na celostátním výboru předložit dílčí výsledky vyjednávání a tam nějaká debata může být a může být hlasováno, jestli případně neukončit jednání," prohlásil Jurečka.
Lidovci nejsou spokojeni s tím, jak vypadá návrh principů koaliční spolupráce v části budoucí smlouvy, kterou ČSSD poslala ANO i lidovcům. "Vláda bude rozhodovat většinovým hlasováním," píše se v dokumentu, který vypracovali sociální demokraté. Zcela v něm chybí to, že by si kterákoli ze tří stran mohla vymínit, že je natolik zásadní, že s ní musí souhlasit všechny tři strany ve vládě. V předchozích koalicích bylo přitom takové ujednání běžné.
"Požadujeme záruku toho, aby nebyla kterákoli strana obcházena, to se netýká jen KDU-ČSL," řekl iDNES.cz Jurečka. "Máme vážné výhrady k návrhu procedurální části koaliční smlouvy. Není tam pojistka. Jen zdůrazňuji, že se nejedná o KDU-ČSL a o restituční zákon, ale o všechny strany a zákony, které budou pro jednu ze tří stran citlivé," uvedl v pondělí Bělobrádek. Lidovci nechtějí, aby se opakovalo to, co zažili ve vládě Jiřího Paroubka v roce 2006, když měli ministry, ale ve Sněmovně fungovala hlasovací koalice ČSSD s komunisty.
Návrh principů koaliční spolupráce v dokumentu, který má iDNES.cz k dispozici, počítá s tím, že strany, které nebudou mít ministra, budou mít nárok na náměstka akceptovaného příslušným ministrem. Počet členů vlády i poměr křesel ještě není v návrhu vyplněn. Pozměňovací návrhy k vládním návrhům ve Sněmovně mají vládní poslanci podporovat jen po vzájemné dohodě vládních stran. A jednou za dva týdny se má scházet koaliční rada za účasti šéfů stran a tří dalších zástupců. Koaliční dvanáctku má podle návrhu ČSSD svolávat premiér.
Sociální demokraté se podle místopředsedkyně Aleny Gajdůškové při přípravě principů koaliční spolupráce snažili o to, aby byla jednoduchá, transparentní a praktická. Inspiraci přitom hledali u minulých koalic. "My jsme si vytáhli všechny předcházející smlouvy. Je potřeba se poučit z minulých chyb," řekla Gajdůšková.
Lidovce zajímá, jak to bude s daněmi a zda prosadí své návrhy
Mezi klíčové věci, podle nichž se lidovci rozhodnou, zda v jednání o vládě pokračovat, zahrnul Jurečka otázku daní, sociálního systému, zdravotnictví a důchodové reformy. "To nevyřešíme za jeden den. My ale musíme vědět, jestli je u daně fyzických osob možná progrese, jestli je možné společné zdanění manželů a zvýšení odečitatelné položky na dítě," vyjmenoval Jurečka.
U daní fyzických osob se představy lidovců blíží více ČSSD než ANO. KDU-ČSL však chce tři sazby daně z příjmu (12, 20 a 28 procent z hrubé mzdy) a mezi vlajkové body jejího programu patřilo právě společné zdanění manželů i to, že u dětí se bude moci u daní uplatňovat stejná odečitatelná položka jako u dospělých, tedy 24 840 korun za rok (2 070 Kč měsíčně). "Nebudeme se bavit o přesných parametrech, ale o principu," uvedl Jurečka. Od ČSSD i hnutí ANO budou chtít také lidovci slyšet, jak se postaví k návrhu komunistů zrušit lustrační zákon.
ČSSD a ANO se již předběžně domluvily, že již v prosinci předloží návrh zákona o státní službě, a to kvůli požadavku Evropské komise, aby Česko mohlo čerpat unijní dotace. Zákon o státní službě by ale zároveň měl nahradit lustrační zákon. Šéf ANO Andrej Babiš odmítl, že by se přijetí zákona urychlovalo kvůli němu (více zde). Lidovci chtějí, aby lustrační zákon fungoval paralelně dál.
Za vhodné nepovažuje Bělobrádek ani to, že by se ČSSD, ANO a KDU-ČSL vyhnuly zmínce o církevních restitucích. Názor na ně strany dělí. Lidovci je měnit nechtějí. "Nejsem příznivcem toho, že se vytkne něco před závorku a že se řekne: o tom se teď nebudeme bavit. Měli bychom se shodnout na tom, že se na ně nebude sahat, pokud nedojde k dohodě mezi smluvními partnery," řekl lídr křesťanských demokratů. ČSSD se dohodla se zástupci církví na komisi, v níž budou i zástupci ANO. Ale církve předem řekly, že trvají na smlouvách, jež podepsaly s vládou Petra Nečase.
Bělobrádka také pobavilo, když zaznamenal výhrady z ČSSD a ANO, že by si strany neměly posílat vzkazy přes média. "O tom, že ANO získá ministra financí, jsme se dozvěděli z médií. Nikdo to s námi nekonzultoval," zdůraznil. A jaká tedy bude klíčová otázka, která rozhodne, zda za sebou lidovci "neprásknou dveřmi" a nenechají ČSSD a ANO jednat o podpoře vlády třeba s Úsvitem? "Styl jednání partnerů s KDU-ČSL," zdůraznil předseda lidovců Bělobrádek.
