I když se ČSSD, ANO a lidovci ještě nedomluvili na programu vlády, zejména na jeho zásadní části, která se týká daní, začali si politici posílat první vzkazy ohledně personálního zastoupení ve vládě.
Sobotka v rozhovoru pro MF DNES řekl, že pro funkční vládu by bylo rozumné, aby premiér, ministr financí i vnitra byli ze stejné strany. Babiš na to reagoval razantním prohlášením, že pokud chce ČSSD finance, bude muset vládnout s někým jiným.
Sám Babiš má ale nyní ztížený vstup do vlády, protože prezident Miloš Zeman požaduje, aby kandidáti do vlády měli čistá lustrační osvědčení. To ale nyní šéf ANO dodat nemůže. Vede soudní spor se slovenským Ústavem paměti národa, podle nějž spolupracoval s StB. Babiš to odmítá. Soud má pokračovat v lednu, ale Sobotka chce mít vládu složenou už do konce roku.
Možní kandidáti do nové vládypremiér - Bohuslav Sobotka (ČSSD) |
Vyjednávání o vládě se ale může stočit i tím směrem, že by kromě ministra financí byl ve vládě i post vicepremiéra pro ekonomiku, což by mohlo pomoci vyřešit jak spor o finance, tak problém s lustračním osvědčením. Podle jednoho z právních výkladů totiž člen vlády, který neřídí ministerstvo, nemusí mít lustrační osvědčení.
Druhou variantou je, že ANO získá finance pro některého z expertů, s nimiž spolupracuje, třeba pro analytika Raiffeisenbank Aleše Michla, a kandidát ČSSD na finance Jan Mládek by byl právě vicepremiérem pro ekonomiku. Stejně tak ho ale Sobotka může nasadit na průmysl.
"Zatím zastávám názor, že není nutné, aby ve vládě byly pozice bez portfeje," řekl iDNES.cz Sobotka. Současná vláda má patnáct členů. Pokud se politici shodnou na početně stejném zastoupení ČSSD a ANO, může být poměr křesel 6:6:3, případně 7:7:2. To by se ale nelíbilo lidovcům.
Významná bude dohoda na předsedovi Sněmovny
Sobotka už ve čtvrtek v Lánech po setkání s prezidentem Zemanem řekl, že když se v sobotu při jednání pokročí v programových otázkách, může se už také jednat o konkrétním složení vlády. Šéf ČSSD připustil pro iDNES.cz, že dohoda o tom, kdo má být příští týden zvolen do čela Sněmovny, ovlivní i to, jaká křesla ve vládě kdo bude mít.
ANO do čela Sněmovny prosazuje Věru Jourovou, která by ale také mohla zasednout na post ministryně pro místní rozvoj. V resortu byla dříve náměstkyní. ČSSD má do čela Sněmovny dva kandidáty - Lubomíra Zaorálka, jenž má ale také ambici vést ministerstvo zahraničí, na které je jakýmsi "věčný čekatelem" ČSSD, nebo Jana Hamáčka. Ten byl dosud stínovým ministrem obrany.
Logickým kandidátem ANO na ministerstvo zahraničí je bývalý diplomat Martin Stropnický. "Nominaci pana Stropnického bych pokládal za kompetentní," komentoval to už Sobotka ve čtvrtek večer v debatě v televizi Barrandov.
Jak Zaorálek, tak Hamáček byli dosud místopředsedy Sněmovny. Sama Jourová dříve řekla, že je spíše exekutivní typ. A ČSSD by se zřejmě nebránila pustit jí místní rozvoj. Kandidát sociální demokracie Jiří Zimola byl jedním z účastníků nezdařeného "lánského puče" haškovského křídla strany proti Sobotkovi.
Potlačením "puče" v ČSSD se uvolnilo i několik míst do vlády
Sobotka potlačením "puče" zároveň přišel o několik kandidátů ČSSD do vlády. Pro lidovce se rezignací Michala Haška otevírá možnost získat ministerstvo zemědělství. ANO už předem vzkázalo, že vést zemědělství chtít nebude kvůli tomu, že Babiš je vlastníkem Agrofertu, který v oboru podniká. Lidovce by ve vládě na této pozici mohl reprezentovat první místopředseda a soukromý zemědělec Marian Jurečka. Další možností je, že si na toto křeslo sedne šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, jenž se ale do vlády moc nehrne.
Stačila by mu pozice místopředsedy Sněmovny. Sobotka ale chce šéfy stran ve vládě, a to navzdory Zemanovu požadavku na lustrační osvědčení. Kdyby ale ve vládě nebyl přímo Babiš, i Bělobrádek by mohl snáze argumentovat, že jemu stačí pozice ve Sněmovně. Další prioritou lidovců je ministerstvo práce a sociálních věcí. Strana se ostře vymezovala proti exministrovi Jaromíru Drábkovi z TOP 09. Kandidátem lidovců na tento post byl místopředseda Jan Bartošek.
A pokud by lidovci získali třetí místo ve vládě, mohla by to být kultura, kde by chtěli "pohlídat" zdárný průběh církevních restitucí. Možností je ale víc. Jejich člověk Tomáš Podivínský teď v Rusnokově vládě vede životní prostředí. Nepatří ale mezi stranické špičky a být v "prezidentské vládě" je pro část KDU-ČSL spíše minus.
Mezi "pučisty" proti Sobotkovi byl i dosavadní kandidát ČSSD na ministra vnitra Jeroným Tejc. Ten to nyní, alespoň v Sobotkově vládě, nebude. Věra Jourová z ANO dříve uvedla, že hnutí oslovilo nestranické odborníky. Toto křeslo je jedním z těch, nad nímž je otazník.
Jednoho z účastníků cesty do Lán, místopředsedu Milana Chovance, vzal Sobotka na milost. Včas se jasně přidal na jeho stranu a pomohl naopak haškovce usvědčit, že tajná porada se Zemanem byla. "Je to jedna z možných variant," řekl Sobotka o možné nominaci Chovance na dopravu v diskusi s Martinem Stropnickým v televizi Barrandov.
A jak do toho vstoupí prezident Zeman?
Do personálního složení vlády bude chtít šéfovi ČSSD nepochybně mluvit prezident Miloš Zeman. To limituje šance některých kandidátů na ministry, pokud se Zeman "zasekne".
Do čela ministerstva spravedlnosti může Sobotka nabídnout svého spojence, senátora Jiřího Dienstbiera, a na životní prostředí expremiéra Vladimíra Špidlu. Oba dva Zeman nesnáší. Mezi jeho oblíbence rozhodně nepatří ani Zaorálek, ale to ani Sobotka. Podle ústavy prezident jmenuje ministry na návrh předsedy vlády, ale zase nejsou stanoveny lhůty.
ANO může jako alternativu k Dienstbierovi nabídnout do čela spravedlnosti Helenu Válkovou. Kandidátem Babišova hnutí na ministra školství by zřejmě byl bývalý rektor Masarykovy univerzity a nově i poslanec Jiří Zlatuška. Na průmysl může ANO nabídnout bývalého generálního ředitele Lovochemie Richarda Brabce nebo zakladatele české pobočky Microsoftu Ivana Pilného.
