Podle Karzáího by dohoda, která předpokládá setrvání až 15 tisíc zahraničních vojáků v zemi po roce 2014, mohla přispět ke stabilitě Afghánistánu. Pokud ji však rada a parlament schválí, měla by být podepsána až po chystaných dubnových prezidentských volbách, poznamenal před 2 500 účastníky schůzky.
"Tato dohoda by nám mohla poskytnout přechodné období pro dosažení stability v příštích deseti letech," prohlásil Karzáí. Několikadenní jednání Velké rady (Lója džirga), v níž jsou zastoupeni kmenoví vůdci a významné osobnosti afghánského politického, náboženského a společenského života, má větší pravomoci než parlament a její rozhodnutí jsou závazná pro všechny orgány státní moci.
Cizí vojska v AfghánistánuDo konce roku 2014 se mají z Afghánistánu stáhnout všechny zahraniční bojové oddíly, které nyní mají v této asijské zemi bezmála 90 000 mužů a žen. Afghánistán se přitom stále potýká s násilnými útoky islamistického hnutí Taliban a existují obavy ze značného zhoršení bezpečnostní situace po odchodu mezinárodních sil. "Bude-li podepsána (dohoda), zůstane (po roce 2014) v Afghánistánu 10.000 až 15.000 zahraničních vojáků. Nemluvím pouze o amerických vojácích, ale také o vojácích z jiných zemí NATO, jako je kupříkladu Turecko či další muslimské země," řekl Karzáí. |
O konečném návrhu dohody k předložení Velké radě vedl Kábul a Washington do poslední chvíle spory, které znovu ukázaly problémy, jež obě země rozdělují. Karzáí na to neopomněl upozornit ve své řeči, když podotkl, že Spojené státy mu nedůvěřují a on nedůvěřuje jim. "Moje důvěra v Ameriku není dobrá. Nedůvěřuji jim a oni nedůvěřují mně. Během uplynulých deseti let jsem s nimi bojoval a oni proti mně vedli propagandu," konstatoval Karzáí.
Prezident v projevu sdělil, že ho jeho americký protějšek Barack Obama dopisem ujistil, že američtí vojáci budou po roce 2014 brát ohledy na bezpečnost Afghánců a budou respektovat suverenitu země. Obama podle Karzáího zmínil i jeden z nejspornějších bodů připravované dohody a slíbil, že američtí vojáci budou provádět domovní prohlídky v obydlích Afghánců jen ve výjimečných případech.
Sám Karzáí však dohodu podepsat nechce. K podpisu by se mělo přistoupit až po dubnových volbách, jichž se Karzáí podle afghánských zákonů nemůže účastnit. Takový odklad podpisu dohody by však podle agentury AP představoval komplikace pro Spojené státy, které chtějí smlouvu uzavřít co nejdříve, aby případnou vojenskou přítomnost v Afghánistánu mohly náležitě naplánovat.
Pokračující přítomnost amerických vojáků v Afghánistánu rezolutně odmítá Taliban; hnutí už předem osobnosti varovalo před účastí na schůzce. Zasedání Velké rady v komplexu kábulské polytechnické univerzity se proto koná za mimořádných bezpečnostních opatření. V minulosti byla podobná jednání džirgy terčem útoků afghánských povstalců.
