Propuštění expremiérky bylo zásadní podmínkou, kterou vytyčila Evropská unie pro podpis asociační dohody s Kyjevem. Dohodu o přidružení a volném obchodu měla Ukrajina podepsat na summitu států Východního partnerství, který se 28. a 29. listopadu sejde v litevském Vilniusu.
Několik hodin poté, co zákon umožňující vězňům zahraniční léčbu neschválil parlament, ukrajinská vláda přípravy podpisu asociační dohody zastavila. Na svém webu to zdůvodnila především nutností lepší přípravy na ekonomické dopady přidružení k unii.
Kabinet zároveň vyzval k vytvoření třístranné komise složené ze zástupců Ukrajiny, EU a Ruska, která by se zabývala řešením ukrajinských ekonomických problémů.
Vláda pokládá za nutné "zformovat patřičnou úroveň vnitřního trhu", která by zajišťovala paritní vztahy mezi Ukrajinou a členskými státy Evropské unie. Podle vládního prohlášení jde o "základní princip mezinárodního práva a základ ekonomické bezpečnosti státu".
Značnou pozornost hodlá kabinet věnovat rozvoji obchodních vztahů s Ruskem a ostatními postsovětskými státy.
K otázce hospodářských vztahů Ukrajiny s Moskvou se ve čtvrtek vyjádřil také ruský prezident Vladimir Putin. Řekl, že Rusko a Ukrajinu spojuje otevřený trh. "Pokud ale Ukrajina úplně otevře své dveře do Evropské unie, pak my nemůžeme naše dveře na Ukrajinu ponechat tak otevřené, jak jsou nyní," naznačil Putin.
Agresivní politiku namířenou proti možnosti přidružení Ukrajiny k EU však Kreml podle něj nevede. Vyjádřil také ochotu zapojit se do třístranných jednání mezi Ukrajinou, EU a Ruskem. "Jsme pro, ale jenom tehdy, pokud se takové jednání uskuteční ještě před podpisem asociační dohody. Jak bychom mohli jednat o otázkách, které už jsou rozhodnuty?" prohlásil ruský prezident.
Parlament zákon o léčení vězňů v zahraničí neschválil den poté, co se z Kyjeva roznesla dosud oficiálně nepotvrzená zpráva, že Janukovyč komisaři EU Štefanu Fülemu při setkání řekl, že asociační dohodu nepodepíše. Uvedl prý, že přidružením by Ukrajina přišla v příštích deseti letech o 500 miliard eur (13,5 bilionu korun) kvůli útlumu obchodu s Ruskem a že by si je chtěla nechat kompenzovat od EU.
Janukovyč má v parlamentu převahu
Tymošenková byla před dvěma lety odsouzena k sedmiletému trestu za zneužití pravomocí v době, kdy byla ukrajinskou premiérkou. Téměř půldruhého roku se však léčí s vyhřezlou meziobratlovou ploténkou. Podle stanoviska německých lékařů nemůže bez opory chodit a nutně musí podstoupit operaci v zahraničí.
Z právního hlediska ovšem léčení vězňů v cizině není možné a je k tomu zapotřebí speciální legislativy. Jí se zavázala Ukrajina vytvořit teprve po nátlaku Evropské unie, která propuštění expremiérky stanovila jako základní předpoklad podpisu asociační dohody mezi Kyjevem a Bruselem. Vyjednavači EU v čele s bývalým polským prezidentem Aleksandrem Kwasniewským a někdejším předsedou evropského parlamentu Patem Coxem přitom prosazovali variantu, že by se Tymošenkové zbytek trestu po odjezdu na léčení prominul.
Potřebný počet nejméně 226 hlasů nicméně nezískal v ukrajinském zákonodárném sboru ani jeden ze šesti předložených návrhů zákona. Ve 450členném parlamentu má nejvíce poslanců vládnoucí Strana regionů prezidenta Vladimira Janukovyče.
Tymošenková namítá, že celý proces je politicky motivovaný a je mstou právě Janukovyče.
Pokud by se expremiérka dostala na svobodu, mohla by se teoreticky za dva roky postavit proti Janukovyčovi v prezidentských volbách. Tymošenková, stále faktická vůdkyně ukrajinské opozice, odmítá, že by se měla účasti na politickém boji vzdát. Vládnoucí Strana regionů v čele v stávající hlavou státu proto podporovala návrh, aby Tymošenková v příštích volbách nemohla kandidovat.
Opoziční poslanci po nezdaru hlasování začali na adresu provládních zákonodárců provolávat "Hanba, hanba". Strana UDAR světového šampiona v boxu Vitalije Klička vzápětí vyzvala Janukovyče, aby Tymošenkové ještě tentýž den udělil milost.
