V Česku ojedinělá akce proběhne od 8 do 20 hodin ve 111 hypermarketech a supermarketech, a to celkem v 63 městech (seznam všech míst najdete zde).
Nakupující dostanou při příchodu do obchodu od dobrovolníků leták s nejpotřebnějšími trvanlivými potravinami (viz box). "Během nakupování je mohou přidat ke svému nákupu. Poté je dají do sběrných košů umístěných za pokladnami," řekla iDNES.cz Veronika Němcová z pořádajícího neziskového sdružení Byznys pro společnost.
Nejvíce žádané potraviny
|
Lidé mohou přinést i potraviny z domova. Nashromážděné jídlo poputuje prostřednictvím takzvaných potravinových bank do azylových domů, zařízení pro seniory, dětských domovů či humanitárních organizací.
Cílem je sbírky je také poukázat na problematiku chudoby v Česku. "Pod hranicí chudoby žije téměř 10 procent lidí, kterým v měsíčním rozpočtu často nezbývá ani na základní potraviny," uvedla Němcová. Podle údajů Centra pro sociální a ekonomické strategie Univerzity Karlovy, zveřejněných toto úterý, je ohrožen chudobou dokonce téměř každý pátý obyvatel Česka (více čtěte zde).
"Pro stát je jednodušší a levnější pomáhat lidem před pádem do chudoby, než když už tam jsou," doplnil pro iDNES.cz Fabrice Martin-Plichta, francouzský novinář dlouhodobě působící v Česku a ředitel České federace potravinových bank, která se na pořádání sobotní akce také podílí.
Dobrou vůli firem omezuje povinnost platit za dary DPH
Podobné národní potravinové sbírky se konají ve Francii, Polsku či Maďarsku. Pokud se tuzemská akce osvědčí, chtějí organizátoři v jejím pořádání pokračovat i v příštích letech. "Úspěchem by bylo získat kolem 30 tun potravin," shodli se Plichta a Němcová.
Fotogalerie ze zářijové akce |
Potravinové banky vznikají v Česku od roku 2005. V současnosti fungují v Praze, Ostravě, Liberci, Litoměřicích a Plzni. Jedna nedávno vznikla i na Vysočině (více čtěte zde), další se příští rok možná objeví i v Brně a Českých Budějovicích. Cílem je, aby podobné zařízení bylo přibližně v každém kraji.
V posledních letech se v nich ročně nashromáždilo celkem 200 tun jídla. "Všechno najde uplatnění, naopak bychom potřebovali více," řekl Plichta. K hlavním dárcům patří nadnárodní výrobci potravin a obchodní řetězce. Jídlo, které dodávají, není prošlé, ale obvykle bývá krátce před spotřební lhůtou. Jeho nezávadnost se kontroluje.
Darovat přebytečné potraviny se ale firmám mnohdy nechce kvůli tomu, že musí zaplatit státu z původní ceny patnáctiprocentní DPH. "Je to obrovský problém. Několikrát jsme to na ministerstvu financí marně zkoušeli řešit. Doufáme, že s novou vládou to budeme moci dotáhnout do konce, abychom ke konci příštího roku mohli u potravinových darů slavit osvobození od DPH," věří Plichta.
Vyřazené jídlo dostávají například bezdomovci v zařízeních Armády spásy. Potravinové dary využívají zejména lidé z azylových domů či nocleháren. "Mají totiž možnost si jídlo ohřát či přímo uvařit. Většinou se jedná o trvanlivé potraviny," řekl iDNES.cz pracovník Armády spásy František Pekárek, který se angažuje i v pražské potravinové bance.
Méně užitečná je potravinová pomoc pro lidi, kteří skutečně žijí jen na ulici. "Pro ty je potřeba zejména jídlo okamžité spotřeby, jako je pečivo, salámy, sýry. Tyto potraviny ale v darech téměř nejsou. Je například nákladné přepravovat potraviny, které musejí zůstat chlazené," dodal Pekárek.
Na plýtvání s jídlem upozornil v září na pražském Václavském náměstí i happening Hostina pro tisíc. Iniciativa Zachraň jídlo zde servírovala zeleninové kari ze surovin, které by jinak skončily v popelnici (více čtěte zde).
Podívejte se na happening Hostina pro tisíc (10. září 2013)
10. září 2013 |
