"Sešli se za mými zády. To jednání bylo tajné," zlobí se Naděžda Kavalírová.
Kavalírová jako bývalá politická vězeňkyně se opakovaně dostává do sporu s ostatními členy rady, kteří byli levicovým Senátem nově zvoleni. Ti už dříve vyměnili ředitele a nová šéfka Pavla Foglová zahájila velké personální změny.
Kavalírová byla proti, bála se, že nové vedení ústavu, v jehož archivu jsou tisíce stran výbušných spisů, zkomplikuje přístup badatelům a minulost bude podávat zkresleně. Tím spíše, že v jiném orgánu rady, takzvané vědecké radě, zasedl například bývalý marxista, tedy teoretik komunistické ideologie.
"V souvislosti s kritickou situací v Radě Ústavu pro studium totalitních režimů si Vás dovoluji informovat, že jsem jako řádně zvolená členka tohoto nejvyššího orgánu ústavu obcházena a krácena ve svých právech," napsala Kavalírová v dopise předsedovi Senátu Milanu Štěchovi. Radu ústavu volí senátoři.
Jednání svých kolegů dne 9. října označila za skandální. "Pan předseda se hned obrátil dopisem na ředitelku Pavlu Foglovou s žádostí o vysvětlení. Má zájem na stabilizaci této instituce," říká mluvčí předsedy Senátu Eva Davidová.
Nebylo to jednání, jen jsme se náhodou potkali
Jenže Petruška Šustrová, která v té době radě předsedala, má na věc úplně jiný názor. Podle ní nešlo o jednání rady, ale náhodné setkání radních, kteří se v zasedací místnosti ocitli jen shodou okolností. "Stalo se to, že se několik členů rady náhodně sešlo a v místnosti, kterou má rada k dispozici, byly jen dvě židle. Tak jsme se sešli ve schůzovně," vysvětluje.
Podobné je i oficiální vysvětlení vedení ústavu. "Žádné jednání rady se nekonalo. To má svá pravidla a ta musí být dodržena," říká mluvčí ústavu Pavel Ryjáček. Upozorňuje, že kdyby se tam například hlasovalo, výsledek by stejně nebyl platný.
Jenže političtí vězni se ptají: Co když se radní na schůzce na něčem jen domluví mezi sebou a pak to odhlasují na řádné schůzi? Tajné jednání (či náhodná schůzka) mohlo být důležité: krátce poté končila své působení Šustrová a v čele rady ji střídala archivářka Emilie Benešová. Také je možné, že se tam jednalo o organizačních změnách ohledně takzvané digitalizace, která může ovlivnit míru a rychlost zpřístupňování archiválií. "Distancuji se od nedemokratických praktik svých kolegů," píše Kavalírová.
Ústav je zmítán spory od počátku, trnem v oku je především komunistům. V současné době rada vyhlásila výběrové řízení na (dalšího) nového ředitele, který by nastoupil příští rok v létě.
