Dalších 161 obžalovaných dostalo podle agentury AP ve stejném případu doživotní trest vězení, 256 lidí tresty od tří do deseti let odnětí svobody a 277 bylo zproštěno viny.
Masový soudní proces s 846 obžalovanými se stal terčem kritiky ze strany organizací pro lidská práva, podle nichž takové soudy nemohou být spravedlivé. Obhajoba uvedla, že se proti verdiktům odvolá.
V únoru 2009 se vzbouřily proti svým představeným stovky příslušníků bangladéšské polovojenské jednotky pověřené ostrahou hranic. Velitelé odmítli vyhovět jejich požadavkům ohledně platů, vybavení či pracovních podmínek.
Vzbouřenci se zmocnili 2 500 zbraní, posléze vnikli na výroční zasedání vysokých velitelů a spustili palbu. Nejméně 57 důstojníků zabili a jejich znetvořená těla naházeli do stok nebo hromadných hrobů.
Vzpoura skončila vyjednáváním a nabídkou amnestie pro účastníky rebelie, kterou však vláda vzala zpět, když se objevily hroby s desítkami povražděných příslušníků armády.
Případ odhalil silné napětí mezi vládou a armádou. Armáda byla rozhořčena, že premiérka Šajch Hasína Vadžídová se rozhodla se vzbouřenci vyjednávat a nepovolila armádě proti nespokojencům zaútočit. Bangladéš zažila v minulosti 21 pokusů o převrat, kdy se armádní vůdci pokusili svrhnout vládu této extrémně chudé jihoasijské země. Dva puče byly úspěšné.
Bojovníci za lidská práva proces se vzbouřenci kritizovali jako nedůvěryhodný. Organizace Human Rights Watch (HRW) uvedla, že nejméně 47 podezřelých ve vazbě zemřelo a že podezřelí měli jen omezený přístup k právní pomoci. "Soudit stovky lidí hromadně v jediné obrovské soudní místnosti, kdy mají obžalovaní minimální přístup k právníkům, je porušením mezinárodních právních norem," konstatoval šéf asijské pobočky HRW Brad Adams.
Podívejte se na archivní reportáž o vzpouře pohraničníků:
26. února 2009 |
