Nedělní místní volby v Kosovu poznamenalo hned několik incidentů. Nepokoje provázely hlasování v převážně Srby obývané severní části Kosovské Mitrovice.
Skupina maskovaných mužů tam vtrhla do volebních místností v základní škole a zdemolovala volební urny. Vandalové přitom také napadali lidi, kteří k volbám přišli. Zahraniční agentury mluví rovněž o tom, že na některých místech výtržníci po voličích házeli granáty se slzným plynem.
Ze tří hlasovacích míst v Kosovské Mitrovici proto volební komise nemá platná data, potvrdil srbské stanici B92 Nikola Gaon, mluvčí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která dohlížela na přípravu a průběh voleb. OBSE potvrdila, že ze severního Kosova v době voleb stáhla desítky svých lidí kvůli obavám o jejich bezpečnost.
Mezinárodní síly KFOR, vedené Severoatlantickou aliancí, oznámily, že kvůli násilí musely v neděli zasahovat nejen v Kosovské Mitrovici, ale také v nedalekém Zvečanu. Ve zbylých srbských okresech však k urnám přišlo i více než 60 procent voličů. V celém Kosovu pak podle předběžných výsledků kosovské státní volební komise datovaných k nedělní 17. hodině přišlo téměř na 48 procent obyvatel.
Za incidenty patrně stojí skupiny srbských nacionalistů, kteří odmítají uznat jednostranné vyhlášení kosovského státu v roce 2008 a nadále považují Kosovo za součást Srbska.
Severní, srbskou část Kosovské Mitrovice zaplavily před volbami plakáty a nápisy vyzývající její obyvatele k bojkotu hlasování. Sedmdesátitisícové město na severu země zůstává i 14 let po krvavé válce nekompromisně rozděleno na dvě části.
Priština i Bělehrad za vydatné podpory Evropské unie vzhlížely k místním volbám s nadějí na alespoň částečné urovnání vypjatých vztahů a integraci srbské menšiny do politického dění v zemi.
Srbský zmocněnec pro řešení kosovské otázky Aleksandar Vulin již na nedělní tiskové konferenci k incidentům v Kosovské Mitrovici avizoval, že Bělehrad viníky hodlá potrestat.
Nové volby?
Bělehrad na srbskou menšinu v Kosovu opakovaně apeloval, aby volby nebojkotovala a aktivně se tak zapojila do dění v zemi. Srbská vláda kampaň rozjela jako součást závazků vyplývajících z asociační dohody uzavřené v dubnu s Kosovem, podle které by na severu Kosova mělo vzniknout autonomní společenství srbských okresů.
Jeden z kosovskosrbských politiků Oliver Ivanović, jenž se ucházel o post mitrovického starosty, prohlásil, že doufá v opakování voleb na místech incidentů. Předsedkyně centrální kosovské volební komise však v pondělí uvedla, že o případném opakovaném hlasování může rozhodnout jen komise, která se k tomu vyjádří, až dostane veškerý volební materiál.
Možnost konání nových voleb nevyloučil ani vedoucí tiskového odboru srbské vlády Milivoj Mihailović v rozhovoru pro srbskou stanici B92. Uvedl však, že rozhodnutí je na kosovské volební komisi. Situaci podle něj ovšem může vyřešit jedině společné úsilí Bělehradu, Prištiny a Bruselu.
Kosovský premiér na pondělní tiskové konferenci prohlásil, že legitimní výsledky se podařilo získat v trojici okresů na severu země vyjma Kosovské Mitrovice. Odmítl také, aby se otázkou násilností v převážně srbských okresech na severu země zabývala srbská vláda. "Je to k smíchu. Kosovo má své vlastní instituce," odpověděl podle serveru B92 kosovský premiér Hashim Thaçi na dotaz novinářů.
Srbská menšina na severu Kosova však jakékoli snahy o své začlenění do nově vzniklého kosovského státu vytrvale odmítá. Srbská auta na protest proti jednostrannému vyhlášení nezávislosti například jezdí bez poznávacích značek.
Jako platidlo se i nadále v srbské části uplatňuje srbský dinár a téměř všechny nápisy na veřejných místech jsou v cyrilici. Srbská menšina na severu Kosova tak představuje jakýsi stát ve státě, který ignoruje autoritu jak srbské, tak kosovské vlády.
