Kraví Hora není kopec uprostřed Brna s hvězdárnou a planetáriem. Velké H značí oblast ležící zhruba čtyřicet kilometrů od krajského města. Zčásti na Vysočině, zčásti na Brněnsku. Právě zde může pod zemí vzniknout úložiště jaderného odpadu. Aniž by s tím obyvatelé okolních obcí mohli cokoliv udělat.
Změnit to ovšem může příští vláda, v níž zasednou i někteří lídři kandidátek jihomoravských stran. V kraji by mohlo jednou pod zemí ležet několik tisíc tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Představitelé jihomoravských obcí si však stěžují, že se jich nikdo z politiků nezeptal na to, zda s tím souhlasí.
Jaderné úložištěPoužité jaderné palivo je nyní skladováno v areálu jaderných elektráren Dukovany a Temelín. Tam zůstane několik desítek let. Do roku 2065 musí být vybudováno hlubinné úložiště, kde použité palivo bude moci být uloženo trvale. Musí být zhruba půl kilometru pod zemí ve stabilním podloží. Od životního prostředí je potřeba palivo izolovat na desetitisíce let. |
Paradoxně se o problém příliš nezajímají ani před volbami. Ač například dostavba Temelína je propíraným tématem, co udělat s vyhořelým palivem, které vyprodukuje, ve volebních programech až na Stranu zelených napsáno nemají.
"Drtivá většina jihomoravských politiků na žádné setkání či debaty nikdy nepřijela. Ani nezavolali či nenapsali, aby zjistili, jak to tu jejich voliči vidí," popsal například starosta Olší Martin Pavlíček (SNK).
A k zájmu by podle něj měl být důvod. Přestože o tom, kde v republice se bude vyhořelé palivo uchovávat, bude definitivně rozhodnuto až v roce 2025 a úložiště bude dokončeno až o 40 let později, už za pět let ze současných sedmi variant úložišť zůstanou dvě. A je velká pravděpodobnost, že mezi nimi bude právě Kraví Hora.
"Jsem pro silné slovo obcí i krajů a také referendum občanů v dotčené lokalitě. V takto citlivém tématu by vláda neměla rozhodovat od zeleného stolu," dušuje se například jihomoravský hejtman a dvojka krajské kandidátky ČSSD Michal Hašek. Starosta Kyjova a lídr SPOZ František Lukl rovněž prosazuje referendum. Obcí by se na názor ptal i lídr jihomoravské kandidátky ANO Martin Stropnický nebo Jiří Mihola z KDU-ČSL či Petr Adam (ÚSVIT).
Obec nemá možnost říct, zda úložiště na své území chce
A benevolence politiků, kteří budou zasedat ve vládě a parlamentu, je to jediné, na co lidé žijící v oblasti Kraví Hory zatím mohou spoléhat.
"Současná legislativa neumožňuje, aby se obce měly možnost vyjádřit. Stát si v podstatě může dělat, co chce. Obec nemá možnost říct, zda na svém území jaderný odpad chce, nebo ne," konstatoval Martin Schenk z občanského sdružení Nechceme úložiště Kraví Hora.
I první etapu průzkumů Kraví Hory tak navzdory předchozím slibům ministerstvo životního prostředí nedávno schválilo i přes nesouhlas dvou ze šesti zasažených obcí vyjádřený v referendu.
Podle volební jedničky Strany zelených by se měl změnit zákon. "V Japonsku či Švýcarsku už pochopili, že proti místním lidem jít nejde. U nás novela zákona, který by umožnil obcím více se podílet na celém procesu a v případě nesouhlasu s úložištěm se obrátit na Senát, už je napsaná. S kolapsem vlády ale spadla pod stůl," uvedla Jitka Seitlová, která se otázce dlouhodobě věnuje.
Problém s tím, že by se obyvatelé proti úložišti automaticky postavili, by přitom politici mít nemuseli. Například právě v Olší se před časem odehrálo referendum, v němž dvě třetiny obyvatel obce na průzkumy kývly. "Lidé jsou tu s uranem sžití. Těžil se tu. Ale za sedm let se se mnou o tom nikdo z politiků nebavil. Očekávali bychom, že alespoň nabídnou peníze, abychom si mohli spravit kus silnice nebo střechu na škole," dodal starosta Nedvědice Pavel Vejrosta (SNK-ED).
