"V horizontu několika dnů až měsíce se chystáme podat ústavní stížnost proti zářijovému rozsudku Nejvyššího soudu. Naším cílem je vydání výroku, že došlo k porušení ústavních práv poškozených," vysvětlila iDNES.cz zástupkyně poškozených Hana Marvanová. Na případ upozornila Česká televize.
"Není cílem otevření trestního stíhání, protože jsem si vědoma toho, že to nejde," podotkla.
O této věci rozhodoval Ústavní soud už v březnu na základě návrhu senátorů, kteří navrhli zrušit článek č. 2 lednové amnestie prezidenta republiky jako protiústavní. A tento návrh soud tehdy odmítl. V něm prezident Václav Klaus zastavil stíhání v některých kauzách, u kterých ještě soud nevynesl rozsudek.
Druhý článek Klausovy amnestieZastavení trestního stíhání: Nařizuji, aby bylo zastaveno pravomocně neskončené trestní stíhání, s výjimkou trestního stíhání proti uprchlému, od jehož zahájení k 1. lednu 2013 uplynulo více než 8 let, pro trestné činy, za něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující deset let. |
Nejvyšší soud 25. září rozhodl, že lednová amnestie prezidenta republiky se týká i tří manažerů H-Systemu Jaroslava Vítka, Jaroslava Eliáše a Ladislava Tůmy. Ti byli v roce 2011 za účast na podvodu spojeném s projektem levného bydlení odsouzeni k podmíněným trestům. Stejně jako hlavní organizátor miliardového podvodu, Petr Smetka, měli rovněž splácet vzniklou škodu (o rozhodnutí Nejvyššího soudu více čtěte zde).
"Dále podáme žádost na ministerstvo spravedlnosti na náhradu újmy za průtahy řízení," doplnila advokátka. Chce tak dosáhnout satisfakce za to, že soud s manažery vytunelované firmy trval dlouho a skončil po letech amnestií.
Poškození klienti se totiž podle ní cítí poškozeni i morálně. "Jsou z toho znechucení a už nevěří ve spravedlnost," poznamenala Marvanová.
Společnost H-System uzavřela v roce 1993 se stovkami zájemců smlouvy o výstavbě a převodu bytů a domků v okolí Prahy. Na podzim roku 1997 ale firma zkrachovala, přičemž stihla dokončit jen 34 rodinných domů. Majoritní akcionář H-Systemu Petr Smetka podle soudů převáděl peníze na jiné společnosti. Tvrdil, že je nevinný a hájil se tím, že zájemce o dostupné bydlení nepodvedl, jen mu prý nevyšel podnikatelský záměr.
V kauze bylo poškozeno téměř jedenáct stovek lidí, vzniklá škoda byla téměř miliarda korun. S žádostí o odškodnění se však přihlásilo asi 400 lidí. Ti na podzim 2011 dostali peníze z konkurzu H-Systemu, tehdy to byly jen asi desítky tisíc korun.
