V roce 2010 pobíralo v Ostravě dávku v hmotné nouzi zhruba osm tisíc lidí, o dva roky později už jejich počet překročil hranici třinácti tisíc. Množství lidí závislých na dávkách rapidně roste. Jejich největším problémem je bydlení.
Podpořte boj proti chudoběVe čtvrtek 17. října o půl páté odpoledne se bude na ostravském Masarykově náměstí bubnovat proti chudobě. Na happeningu, který začne už od tří, se bude nabízet "bezdomovecká polévka", lidé se ale také seznámí s činností sociálních organizací. Uskuteční se tam i sbírka potravinové pomoci. Přispět může každý, nejlépe trvanlivými potravinami. Třeba těstovinami, konzervami, rýží či čajem. |
"Počty klientů markantně narůstají. Máme 86 sociálních pracovnic pro dospělé, které loni pracovaly s 11 tisíci klienty. Dalších 122 pracovnic se zaměřuje na rodiny s dětmi a loni pracovaly s 13 tisíci klienty," uvádí vedoucí odboru sociálních věcí ostravského magistrátu Jaroslava Rovňáková. Dodává, že stále častěji dochází k situacím, kdy je velmi těžké najít východisko.
"Lidé jsou tak zadlužení, že není naděje na splacení. Rodiny moc nechtějí, abychom jim zasahovali do života, a obracejí se na nás, až když jsou úplně v pasti," přiznává Rovňáková.
Tyto rodiny už většinou přišly o bydlení a žijí třeba na ubytovnách. Mají takové dluhy, že ani získání bytu pro ně není řešením - žádná společnost už s nimi neuzavře smlouvu na dodávky energií. "V této situaci se nedovedeme obejít bez ubytoven, i když jde o krizové řešení," dodává Jaroslava Rovňáková.
Že právě bydlení je mezi chudými ostravskými rodinami největším problémem, ukázaly i výsledky výzkumu odborníků Ostravské univerzity. Ti zmapovali situaci ve třech stovkách vybraných ostravských rodin.
Rodiny si často špatnou situaci dlouho nepřipouštějí
"Předpokládali jsme, že jejich největším problémem bude trh práce. Ale je to bydlení. Právě v této oblasti vnímají sociální práci jako nedostatečnou. Říkají, že náhradní ubytování nestačí," říká proděkanka pro vědu, výzkum a zahraniční vztahy univerzity Alice Gojová. Potvrzuje však zkušenosti ostravské radnice, lidé se na sociální organizace obracejí, až když jde opravdu do tuhého.
"Rodiny si často špatnou situaci dlouho nepřipouštějí. Když jsme jejich subjektivní hodnocení srovnali s tvrdými daty - s jejich příjmy a majetkovými poměry, zjistili jsme, že mají tendenci svoji situaci nadhodnocovat. Odmítají image klientů sociální práce, vnímají to jako stigma," upozorňuje na další poznatek Gojová.
A nejde pouze o rodiny, které hospodaří nezodpovědně. Do chudoby se dnes dostávají také domácnosti dříve bez problémů soběstačné.
"To ukazuje, že je něco špatně. Chudoba už není záležitostí nezodpovědných jednotlivců se svérázným způsobem života," všímá si sociolog Jan Keller. Dodává, že pokud v kraji přijdou o práci další desítky a stovky lidí, pod hranici chudoby se dostanou další mladé a středně staré domácnosti.
Podle Jaroslavy Rovňákové jde o systémový problém. "V projektu sociální inkluze klientům nabízíme bydlení, práci. Většinou jde o lidi bez vzdělání, když jim najdete práci, pohybuje se mzda okolo 15 tisíc. Odmítají i přes nabídku smlouvy na dobu neurčitou." Upřesňuje, že problémem je zadluženost. Když tito lidé začnou pracovat, okamžitě jim část platu zabaví exekutor. Nemají proto motivaci.
