Počet uváděný studií je mnohem vyšší než téměř 115 000 násilných úmrtí civilistů, což je počet k němuž došla britská skupina Iraq Body Count. Ta zakládá počet obětí na zprávách médií, záznamů nemocnic a márnic, a také na oficiálních zdrojích i informacích nevládních skupin.
Nejnovější odhad sestavili univerzitní badatelé v USA, Kanadě a iráckém Bagdádu ve spolupráci s iráckým ministerstvem zdravotnictví. Zapracovali do něj nejen násilná úmrtí, ale také smrt lidí spojenou s invazí, povstáním a sociálními nepokoji, jíž bylo možné se vyhnout. Sečetli data od roku 2003, kdy americká armáda do Iráku přišla. Oficiálně irácká válka trvala od 20. března 2003 do 15. prosince 2011.
Příčinou většiny zaznamenaných úmrtí bylo násilí. Zhruba třetina zaznamenaná studií ale byla s válkou v zemi spojena nepřímo. Jde například o případy, kdy měla žena potíže při porodu, ale nemohla opustit dům a vyhledat lékařskou pomoc kvůli bojům, když lidé vypili kontaminovanou vodu, anebo se pacient nedočkal pomoci v nemocnici, protože zaměstnanci byli zavaleni válečnými oběťmi, uvedla hlavní autorka studie Amy Hagopianová z Washingtonské univerzity.
"To všechno jsou nepřímá úmrtí, ale jsou důležitá," řekla Hagopianová AFP. Cílem studie podle ní bylo poskytnout pravdivější obrázek toho, jaké utrpení přináší válka, a přimět vlády, aby si důkladně rozmyslely, jaké škody mohou způsobit případnou invazí. "Je důležité, aby lidé chápali následky vyvolání války na veřejné zdraví na to, jak místní obyvatelé žijí. Ta země se navždy změnila," dodala Hagopianová.
