Senioři by si mohli platit zdravotní pojištění, uvažuje kandidát SPOZ

Kontroverzní myšlenku vnesl do předvolební debaty kandidát Zemanovců Lubomír Nečas. Naznačil, že za seniory a děti by nemusel platit zdravotní pojištění stát, ale hradili by jej rodiče či sami senioři. Nečas s nápadem přišel v době, kdy stát pojišťuje většinu pacientů v zemi. Oproti zaměstnancům však dává do systému na pojištěnce výrazně méně peněz.

Lubomír Nečas, krajský volební lídr Strany práv občanů – Zemanovci, má jako koníček sběr historických telefonů. Část z nich má vystavenu ve své lékařské ordinaci. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

"V Izraeli za děti platí zdravotní pojištění rodiče, v Německu si pojištění platí důchodci a my se musíme rozhodnout, zda jít třeba touto cestou," řekl Nečas, který kandiduje do Sněmovny za SPOZ a je náměstkem hejtmana Zlínského kraje.

V současné době platí stát zdravotní pojištění za více než šest milionů obyvatel. Jak nedávno připomenul ministr zdravotnictví v demisi Martin Holcát, tito lidé přitom spotřebují 80 procent veškeré zdravotní péče. Nyní stát za každého pojištěnce platí 723 korun měsíčně, Senát tuto částku zákonným opatřením minulý týden navýšil na 787 korun (více čtěte zde). Minimální měsíční záloha pro živnostníky, kteří mají živnost jako svoji hlavní činnost, je přitom 1 748 Kč (více zde). Lidé bez zdanitelných příjmů a zaměstnanci pak do systému přispívají měsíčně nejméně 1 148 korunami.

Úvaha zazněla na více než dvouhodinové diskuzi kandidátů do Poslanecké sněmovny, kteří se zabývají ve svých stranách a hnutích tématem zdravotnictví. Diskuzi uspořádaly Zdravotnické noviny a portál Ozdravotnictvi.cz s tím, že chtějí lidem představit možné kandidáty na ministerský post.

Spoluúčast pacienta

V Česku nyní spoluúčast pacientů, tedy to, jakou měrou se přímo podílejí na výdajích na léčbu, dosahuje více než 17 procent.

• Strana zelených
  - je pro mírné navýšení spoluúčasti pacienta na 20 procent, pacienty by zároveň chránil univerzální limit ve výši čtyři tisíce korun za rok, kdo by ho překročil, neplatil by poplatky či doplatky 
• Úsvit Tomia Okamury
  - proti zvýšení spoluúčasti
• KSČM
  - proti navyšování spoluúčasti, pro zavedení sociální klauzule, která by pomáhala lidem s nejnižšími příjmy
• SPOZ
  - spoluúčast by nezvyšovali, ale nebrání se nadstandardu v minimálním rozsahu stanovém zákonem
• ČSSD
  -  spoluúčast by nezvyšovali, protože ekonomická situace v regionech je špatná
• KDU-ČSL
  - proti zvyšování spoluúčasti, ale je podle nich možné zpřísnit ochranné limity pro hrazení poplatků a doplatků
• ODS
  - je pro postupné zvýšení spoluúčasti na 22 procent, protože bez toho to podle ní není možné, zároveń by lidem dala možnost se na poplatky a doplatky komerčně připojistit
• ANO
  - je pro zvyšování spoluúčasti na cca 20 procent, ale zároveň pro zrušení poplatků za vyšetření lékařem či pobyt v nemocnici

Do sídla České lékařské společnosti J. E. Purkyně v centru Prahy si organizátoři diskuze pozvali zástupce devíti politických strana a hnutí, které podle předvolebních průzkumu mají největší šanci dostat se do Sněmovny. Diskutujícími proto byli Svatopluk Němeček (ČSSD), Ferdinand Polák (ODS), Soňa Marková (KSČM), Lubomír Nečas (SPOZ), Tom Phillip (KDU-ČSL), Rostislav Vyzula (ANO), Jiří Štětina (Úsvit) a Antonín Nechvátal (SZ).

Mezi hosty chyběl bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09), který se z akce narychlo omluvil.

Všichni kandidáti se shodli, že české zdravotnictví je na špičkové úrovni. Zároveň je však podfinacované. Bez ohledu na pravicovou či levicovou příslušnost pak voličům slibují, že jedním z prvních kroků bude snaha o to zajistit více peněz. Jen letos bude v systému chybět zhruba osm miliard korun.

Odlišný postoj mají kandidáti k tomu, zda by pacienti měli častěji a více sahat do svých peněženek. Zatímco ODS, ANO a Strana zelených se neobávají spoluúčast o několik procent navýšit, ostatní strany jsou proti.

"Nezvyšoval bych ji, protože ekonomická situace v regionech je špatná a spousta lidí obrátí korunu," řekl Němeček, který je sice stínovým ministrem strany, která z průzkumů vychází nejlepe, zároveň ale čelí vnitrostranickým úvahám, že bude vyměněn (více o možné výměně čtěte zde).

"Vnímáme realitu a nechceme slibovat nemožné. Zvýšení spoluúčasti na 22 procent se za několik let nevyhneme," namítl Polák. "To, že se nebude zvyšovat spoluúčast, to je čirý populismus. Máme ji nejnižší v Evropě a nemůžeme si ji dovolit. Počítáme proto s jejím navýšením něco kolem 20 procent. Na druhé straně je nutné zrušit nesmyslné poplatky," přisadil si Vyzula.

Místo sedmi jen jedna pojišťovna?

Diskutovalo se také o tom, zda a jak změnit současný systém distribuce peněz z veřejného zdravotního pojištění. Zatímco komunisté, ANO a výhledově také ČSSD a Úsvit by se nebránily tomu, aby fungovala v Česku jen jedna zdravotní pojišťovna, která by mohla být třeba přímo řízená státem, ODS takový nápad zcela zavrhla a Zemanovci by problém řešili novým úřadem, který by dohlížel na současných sedm zdravotních pojišťoven.

"Musí být vytvořen jediný správce veřejného zdravotního pojištění. Jedna pojišťovna nebo fond, který bude důsledně kontrolován nezávislým úřadem, například Nejvyšším kontrolním úřadem," uvedla Marková.

"Stát by neměl určovat shora počet pojišťoven, ty buď na trhu přežijí, nebo ne," oponoval náměstek ministra zdravotnictví Polák s tím, že stát by měl zajistit dohled nad dodržováním férových pravidel. Pojišťovny by ale mezi sebou měly soupeřit. ODS by navíc do současného systému přidala možnost komerčně se připojistit. "Existovalo by jedno povinné pojištění a k tomu i různé pojistné programy, z nichž by si klienti mohli vybírat," popsal.

Lubomír Nečas by pak v roli ministra prosazoval vznik úřadu pro kontrolu zdravotní péče. "Protože dnes není kontrola nad zdravotním pojištěním dostatečná," podotkl.