Napětí se vystupňovalo s příjezdem pohřebního vozu s rakví, do kterého rozezlení demonstranti bouchali a kopali. Někteří se pokusili fyzicky napadnout i kněze odpadlické sekty římskokatolické církve, jenž se rozhodl ceremonii řídit. Duchovního musela u vchodu do kaple chránit policie. I tak se nevyhnul strkanici.
Rakev se sice podařilo do kaple přemístit, ale policie nakonec zabránila v přístupu do budovy truchlícím, prohlásil Giachini. Podle APA zůstala rakev s tělem v kapli a neměla by být převezena zpátky do Říma k pravděpodobné kremaci dříve než ve středu. Pokud pak bude tělo spáleno, neví se zatím, co bude s popelem.
Na plotu obklopujícím areál, kde se nachází kaple ultrakonzervativního Kněžského bratrstva svatého Pia X., jež se uvolilo pohřeb umožnit, se dnes objevil transparent s nápisem "Kat Priebke". Demonstranti zároveň skandovali "Vrah" a "Kat" a zazněl i požadavek, aby byly ostatky odvezeny "na nejbližší smetiště, kam patří".
Na místo dorazily i tři desítky pravicových extremistů, kteří při příjezdu vozu s rakví zvedli ruce k fašistickému pozdravu a zanotovali fašistické písně. "Jsme tu, abychom uctili jeho (Priebkeho) památku, protože je součástí našeho světa," řekl novinářům Maurizio Boccacci, vůdce krajně pravicového hnutí Militia. Podle ANSA došlo i k inzultacím mezi znesvářenými skupinami.
Bratrstvo, které bylo založeno v 80. letech minulého století francouzským knězem Marcelem Lefebvrem na protest proti druhému vatikánskému koncilu otevírajícímu římskokatolickou církev více světu, má v Albanu své italské sídlo. To, že se ujímá piety, oznámilo poté, co římská diecéze veřejnou ceremonii zakázala. V řadách tradicionalistické kněžské společnosti v minulosti působil papežem exkomunikovaný britský biskup a popírač holokaustu Richard Williamson.
Argentina odmítla převoz ostatků
Priebkeho tělo bude podle albanského starosty Mariniho spáleno v římském krematoriu. Co bude poté s popelem, se zatím neví. Převoz ostatků na své území odmítla Argentina, kde Priebke dlouho žil. Rovněž jeho rodné německé město Hennigsdorf u Berlína se ohradilo proti návrhům, že by měly být uloženy na místním hřbitově.
Priebke byl jedním ze strůjců brutálního masakru civilistů v Ardeatinských jeskyních poblíž Říma v březnu 1944, kde nacisté povraždili 335 civilních rukojmí, z toho 75 Židů, odvetou za partyzánský útok proti jednotce SS. Po válce žil dlouhá desetiletí nepozorovaně v Argentině, v horském středisku Bariloche, kde byl jako hoteliér uznávaným příslušníkem místní německé kolonie.
Objeven byl až v 90. letech. V roce 1995 byl vydán do Itálie, kde ho o tři roky později soud poslal na doživotí do vězení, nicméně ze zdravotních důvodů si mohl odpykat trest v domácím vězení. Priebke popíral existenci holokaustu. Za svůj podíl na masakru v Ardeatinských jeskyních se nikdy neomluvil.
