Benátky kromě pravidelného zvyšování mořské hladiny, známého jako acqua alta, ohrožuje také postupné propadání podloží.
Před deseti lety proto město, které leží na souostroví v mělké laguně, začalo s budováním systému 78 mobilních bariér uložených v mořském dně. Ty se v případě hrozby velké vody zvednou a lagunu uzavřou. Projekt nazvaný Modulo Sperimentale Elettromeccanico (MOSE) si zakrátko vysloužil přezdívku Mojžíš (v angličtině Moses).
V sobotu se nad mořskou hladinu poprvé před zraky veřejnosti vynořila čtveřice mohutných bariér. Trojice výsuvných hrází, které v případě velké vody zablokují úžiny spojující Benátskou lagunu a Jaderské moře, by po dostavění měly celkem měřit více než jeden a půl kilometru.
Mojžíš je příliš drahý, stěžují si Benátčané
Od první chvíle, kdy město projekt odsouhlasilo, jej provází velká nevole části Benátčanů. Poukazují na jeho přílišnou nákladnost a pochybují, jestli bude vůbec fungovat. Mojžíš za deset let stavby spolykal na pět miliard eur (necelých 128 miliard korun). Očekává se přitom, že jeho dokončení potrvá nejméně další dva roky, uvádí britská stanice BBC.
Projekt navíc oproti původním plánům nabral zpoždění kvůli problémům s financováním. Italská vláda se však nechala slyšet, že peníze na bariéru chránící město, jež každoročně navštíví asi 12 milionů turistů, poskytne tak, aby byla stavba dokončena do roku 2016.
Konsorcium, které má výstavbu na starosti, tvrdí, že potřebuje okamžitou injekci ve výši 800 milionů eur (asi 20,5 miliardy korun). Jinak prý hrozí, že část z asi čtyř tisíc dělníků, kteří se na stavbě podílejí, přijde o práci.
Již tento týden Benátčané zaznamenali první náznaky zvýšení vodní hladiny, které město provází zejména v podzimních a zimních měsících.
Nejtragičtěji povodeň zasáhla Benátky v roce 1966, když voda zaplavila na 80 procent města a místy sahala až do výšky téměř dvou metrů. Na pět tisíc lidí tehdy zůstalo bez domova.
