Dopady politických rozepří na vlastní kůži pocítila i 29letá Michelle Langhbenová. Té byl před lety diagnostikován vzácný typ rakoviny a od té doby podstoupila již devět cyklů chemoterapie. Nemoc se však vždy vrátila. Langhbenová nyní žádá Národní zdravotní institut Spojených států (NIH) o povolení k alternativní léčbě pomocí nově vyvinutého léku, který je v současné době ve fázi klinického testování.
Republikáni nabízí kompromisAmerická rozpočtová krize se o krok přiblížila svému konci. Republikáni ovládající Sněmovnu reprezentantů totiž nabídli, že budou hlasovat pro krátkodobé zvýšení dluhového stropu a prezident Barack Obama je podle svého mluvčího připraven tento návrh podpořit. Američanům to má zajistit dostatek peněz na splácení dluhů na dalších šest týdnů. Zdroj: ČTK |
Uzavření státem financovaných podniků a úřadů však celý proces schvalování výrazně protáhne. "Tohle není jen nějaká nepříjemnost. Je to otázka života a smrti. Lidí žádajících institut o povolení k alternativní léčbě je přes 200 za týden," uvedla Langhbenová.
Nejedná se však jen o konkrétní izolované případy. Hašteření politiků o dluhovém stopu ovlivňuje zdraví Američanů plošně. Příkladem může být aktuální rozšíření salmonely. Nejméně 278 lidí ze 17 amerických států už za poslední dny onemocnělo a 42 procent z nich muselo být hospitalizováno, píše server independent.co.uk.
Hlavním problémem však je včasné podchycení nákazy. Lékařům se zatím podařilo vystopovat pouze tři nakažené chovy drůbeže v Kalifornii. Centrum pro kontrolu nemocí (CDC) totiž pracuje v nouzovém režimu a velmi pomalu. Může za to téměř nedostupná síť PulseNET, která sdružuje laboratoře po celé Americe. Ty mají za úkol včasné zachycení probíhajících nákaz a okamžité vystopování jejich zdroje. O chod sítě se běžně stará osm zaměstnanců, kvůli nucené dovolené však nyní vše obstarává pouze jeden člověk.
Problémy pochopitelné mají také samotní státní zaměstnanci, které vynucená dovolená nechala bez příjmů. Nemohou tak splácet hypotéky, nájem a ostatní účty. Mnozí pak mají problémy také s obyčejným nákupem potravin. Podle Colleen Kelleyové, prezidentky asociace sdružující státní zaměstnance, to pro ně může mít "devastující následky". Kongres je sice ubezpečil, že po odeznění krize jim bude mzda vyplacena zpětně, jejich aktuální problémy to však neřeší. Štěstí tak mají jen zaměstnanci Pentagonu, kteří byli před pár dny povoláni zpět do práce (více čtěte zde).
Politická neshoda a problémy rodin mrtvých vojáků
Na volnoběh jedoucí státní správa si vybírá daň i na těch, kteří bývají obyčejně vynášeni do nebes a jsou pýchou Ameriky – vojácích. Smutným příkladem může být příběh čtveřice vojáků, kteří minulý týden zahynuli při bojích v afghánském Kandaháru. Jejich rodiny by za normálních okolností bezodkladně obdržely 100 tisíc dolarů (asi 1,9 milionu korun) a stát by jim uhradil i všechny náklady na pohřeb. Nyní jsou však dočasně odkázáni na své vlastní zdroje.
Za všemi problémy stojí v uplynulých dnech hojně diskutovaný zákon o vládních výdajích, kvůli kterému jsou od úterý 1. října paralyzovány federální úřady. Další krize čeká Spojené státy po 17. říjnu, kdy země vyčerpá limit pro nové půjčky. Pokud limit Kongres do té doby nezvýší, může se Washington dostat do platební neschopnosti, která bude mít mnohem hlubší ekonomické následky než současný nouzový stav ve vládních institucích.
Sněmovna, kde mají většinu republikáni, podmiňuje uvolnění peněz vládě ústupky v Obamově reformě zdravotnictví. Zvýšení dluhového stropu chtějí republikáni jako obvykle spojit s jednáním o dalším snižování vládních výdajů. Prezident Barack Obama již několikrát zopakoval, že je ochoten jednat s republikány o zdravotnictví, snižování deficitu i o výdajích, ale až poté, co sněmovna bez jakýchkoli podmínek uvolní peníze vládě a zvýší dluhový limit.
