Prošlo například zmírnění návrhu, aby elektronické cigarety byly označeny jako lék. Pravicoví poslanci si prosadili změnu, která umožní prodávat je i nadále mimo lékárny.
Návrh směrnice v původní podobě obsahoval také příkaz, aby výrobci cigaret opatřovali jejich obal výstražnými fotografiemi. Ty měly pokrývat až tři čtvrtiny přední a zadní strany krabičky. Schválená úprava počítá s tím, že snímky budou o něco menší - mají být jen na 65 procentech plochy každé strany.
Většina europoslanců se také postavila proti zákazu tenkých cigaret "slim" a pro odklad zákazu mentolových cigaret.
Poslanci naopak ve směrnici zachovali zákaz prodeje balení, která mají dvacet a méně cigaret. Balení elektronických cigaret by nově mohla obsahovat zdravotní varování, platil by na ně zákaz prodeje mladším 18 let a stejná omezení reklamy jako u tabákových výrobků. Výrobci a dovozci by navíc museli povinně předkládat seznam všech složek obsažených v náplních pro e-cigarety.
Minus v rozpočtech zemí
Europoslanci během úterního jednání odhlasovali desítky pozměňovacích návrhů, které chystanou novinku zmírňují. Její zpravodajce, britské poslankyni Lindě McEvanové pak dali mandát, aby o změnách a samotné směrnici začala jednat s ministry členských zemí EU. Tento mandát podpořilo 620 poslanců, 43 bylo proti a 14 se zdrželo hlasování.
Návrh už v minulosti vyvolal řadu sporů. Na plénu se kvůli němu v úterý vystřídalo na 60 politiků, většinou se snažili zákon obrousit. "Cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly a to je přesně případ i této směrnice," uvedl například v rozpravě europoslanec Hynek Fajmon (ODS).
"Její přijetí přinese snížení příjmů státních rozpočtů o miliardy eur ročně, zánik tisíců pracovních míst v tabákovém průmyslu a také v obchodní síti, masivní nárůst černého trhu, pašování a nelegální, nezdaněné obchodování s tabákovými výrobky," dodal.
V zámu voličů, nebo tabákové lobby
Mezi řečníky byl také europoslanec Pavel Poc (ČSSD), který naopak směrnici chválí. Podle něj je cílem novinky odradit začínající kuřáky a vymanit je z
"nového otroctví závislosti na tabáku".
"Nejde o žádný zákaz kouření, ale o regulaci manipulativních marketingových nástrojů. To je všechno. Sám tabákový průmysl nám svou alergickou reakcí ukázal, že jdeme správným směrem," uvedl Poc. Podle něj úterní hlasování bylo okamžikem pravdy. "Ukáže se, zda poslanci hlasují v zájmu svých voličů, nebo zda v tomto domě rozhoduje tabáková lobby," uvedl politik ještě před hlasováním.
Škodlivost kouřeníPodle Evropské komise zemře na nemoci způsobené kouřením každý rok 700 tisíc obyvatel EU. Komise je přesvědčená, že různá protikuřácká opatření už dokázala snížit podíl kuřáků z 40 procent (v zemích EU15 v roce 2012) na 28 procent (v EU27 v roce 2012). "Musíme tabákovým společnostem zabránit v tom, aby prostřednictvím řady nezvyklých produktů cílily na mladé lidi. Musíme také zajistit, aby krabičky cigaret nesly účinná varování. V Kanadě byla velká obrazová varování zavedena v roce 2001 a kouření mladistvých bylo sníženo na polovinu," tvrdí zpravodajka návrh, europoslankyně Linda McEvanová. |
Úterní hlasování o pozměňovacích návrzích bylo prvním plenárním krokem. Následovat budou další legislativní procedury. Při nich může návrh doznat změn. Může se také stát, že celý spadne pod stůl a přísnějších pravidel se Unie vůbec nedočká. Schvalovací proces také nejspíš zkomplikují volby do Evropského parlamentu, které se budou konat 23. a 24. května 2014.
Zavádění nových pravidel bude delší než rok
Pokud by směrnici Rada a evropský parlament schválily, členské země budou mít 18 měsíců na to, aby ji zapracovaly do svých legislativ. V případě cigaretových přísad bude toto období 36 měsíců. V případě mentolových příchutí by překlenovací lhůta byla osm let. "Tabákové výrobky, které nebudou v souladu se směrnicí, budou na trhu tolerovány po dobu 24 měsíců, v případě elektronických cigaret pak 36 měsíců," stojí v tiskové zprávě k úterními hlasování.
Ministři zdravotnictví šestnácti členských zemí Evropské unie už v pátek vyzvali k urychlenému přijetí nových protikuřáckých pravidel. K výzvě se nepřidala Česká republika. Ta se už dříve k návrhu směrnice vyjádřila odmítavě, stejně jako například Německo nebo Polsko.
